Zajišťují svobodu dojnicím a zároveň poskytují úlevu obsluze. Řeč je o dojicích robotech Lely Astronaut, které jsou na českých farmách využívány už přes deset let. Jedním z jejich uživatelů je Zemědělské družstvo Libín na Českobudějovicku.

V roce 2011 byla dokončena stavba nové produkční stáje pro 149 dojnic českého strakatého skotu. Dojení zde zajišťuje dvojice dojicích robotů. Dřevěná konstrukce stáje disponuje zateplenou střechou s větrací štěrbinou. Dojnice ochlazují ventilátory a před nepříznivým počasím je chrání automatické rolety. Podlaha je složena z gumových matrací a kejda je shrnována do přečerpávací jímky.

Na farmu pořídili i robotický přihrnovač krmení Lely Juno, který zajišťuje vícečetné přihrnutí krmiva během dne, a tím stálý přístup dojnic ke krmivu. Tento typ přihrnovače krmení lze použít téměř ve všech typech stájí. „Lely Juno se automaticky pohybuje podél krmného stolu, kde sleduje šíjovou zábranu. V důsledku tření se otáčí přihrnovací sukně ve spodní části stroje a posouvá krmnou směs směrem ke kravám. Těžký ocelový blok tvoří „tělo“ přihrnovače a zajišťuje, že stroj má dostatečnou hmotnost pro přihrnování krmiva,“ popisuje funkci stroje výrobce Lely. Aby přihrnovač fungoval, musí se nabíjet. Nabíjecí stanice je instalována na stěnu nebo podlahu v krmné chodbě a slouží jako výchozí bod odjezdu a příjezdu pro každou trasu přihrnování. Robotický přihrnovač několikrát denně přihrnuje krmivo, a tím snižuje náklady na pracovní sílu, mechanizaci, čas a samotné krmivo, které by bylo jinak bez zužitkování vyhrnuto do odpadu. Podle Lely působí častější přihrnování v určitých intervalech příznivě na růst dobytka a zvýšení dojivosti. Projíždějící robot navíc  u dobytka vytváří stimul pro příjem krmiva.

Dojnice byly do produkční stáje přemístěny z vázaných stájí a nyní jsou ustájeny volně v boxech. V pohybových chodbách a krmišti jsou umístěné gumové rohože. Kejdu vyhrnuje shrnovací lopata, kterou by v budoucnu mohl nahradit vysavač Lely Discovery 120 Collector, který svým podtlakovým čerpadlem kejdu vysaje do nádrže. Vysavač je pomocí vestavěných senzorů schopen se automaticky pohybovat po předem stanovené trase.

Změny technologie ustájení a dojení zajistily zvýšení průměrné denní dojivosti. Při přechodu na dojicí roboty je klíčovým aspektem to, jak rychle si zvířata dokážou na robota přivyknout. Podle zootechničky s tím v ZD Libín neměli větší problémy a krávy se naučily k robotu chodit už během deseti dnů. Podle zootechničky lze přivykání kravám usnadnit tak, že jim hospodář poskytne volnost. Jako motivace k návštěvě robota slouží krmení, proto všechny dojicí roboty Lely obsahují krmný žlab. Může však dojít k opakovaným častějším návštěvám robota, což lze omezit nastavením počtu dojení na jednotlivou dojnici. Na farmách dojnic s dojicími roboty je jiná struktura organizace práce než na farmách s konvenčním dojením. Při zajištění kvalitního managementu stáda a správně fungujícího dojicího robota lze docílit zvýšení dojivosti. O tom, že robot klade na kvalitní management stáda vysoké nároky, se v ZD Libín přesvědčili hned po spuštění robotů.

„Zpočátku připadalo na jednoho robota 72 dojnic, což bylo příliš a odrazilo se to na nižší dojivosti – průměrně 26 kg na krávu. Po konzultaci s firmou AGRO-partner Soběslav byl počet dojnic snížen zhruba na 65 kusů, což se projevilo nárůstem průměrné denní dojivosti na 34 kg.“

 Jaroslava Soukupová, zootechnička

Reportáž z návštěvy ZD Libín najdete na tomto odkazu.