Horko není jen nepříjemnost. Tepelný stres může stát mléčnou farmu miliony korun

Když teploty překročí třicet stupňů, většina lidí hledá stín nebo klimatizaci. Dojnice ale takovou možnost nemají. Přitom právě vysoké teploty patří mezi největší skryté nepřátele moderních mléčných farem. Tepelný stres ovlivňuje příjem krmiva, produkci mléka, reprodukci i zdravotní stav stáda. Dobrou zprávou je, že dnes existují způsoby, jak jeho dopady výrazně omezit.

Horko nezačíná až při třiceti stupních

Mnoho lidí si myslí, že krávy začínají trpět až během tropických dnů. Ve skutečnosti je situace jiná.

Dojnice produkuje velké množství metabolického tepla. Pokud se k tomu přidá vyšší venkovní teplota a vlhkost vzduchu, organismus už nemusí být schopen přebytečné teplo odvádět.

Odborníci proto sledují index THI (Temperature Humidity Index), který kombinuje teplotu a relativní vlhkost vzduchu. U vysoce užitkových dojnic se první známky tepelného stresu mohou objevovat už při hodnotách THI kolem 68, což často odpovídá teplotám okolo 20–22 °C při vyšší vlhkosti. S rostoucí užitkovostí se navíc citlivost krav na horko zvyšuje.

Co se děje s kravou během tepelného stresu?

Kráva se snaží organismus ochladit. To ale něco stojí.

Nejčastější projevy jsou:

• vyšší dechová frekvence,
• delší stání a méně odpočinku,
• nižší příjem krmiva,
• vyšší spotřeba vody,
• omezené přežvykování,
• nižší aktivita.

To vše se postupně promítá do ekonomiky farmy.

Odborníci po celém světě používají pro hodnocení tepelného stresu index THI (Temperature Humidity Index), který kombinuje teplotu a relativní vlhkost vzduchu.

• THI pod 68 – většina krav je bez známek tepelného stresu.
• THI 68–72 – začíná mírný tepelný stres, zejména u vysoce užitkových dojnic.
• THI 72–79 – střední tepelný stres, objevuje se pokles příjmu krmiva a mléčné užitkovosti.
• THI nad 80 – vysoký tepelný stres s významnými dopady na zdraví i produkci.

Největší ztráty nejsou na účtu za elektřinu

Když se mluví o chlazení stáje, často zaznívá otázka: „Kolik bude stát provoz ventilátorů?“

Správnější otázka ale zní: „Kolik stojí tepelný stres?“

Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že vysoké teploty mohou způsobit:

• pokles příjmu sušiny,
• snížení denní produkce mléka,
• horší zabřezávání,
• vyšší riziko metabolických onemocnění,
• větší výskyt kulhání,
• vyšší počet mastitid.

Skutečné náklady tedy nevznikají kvůli ventilaci, ale kvůli ztracené produkci a zdravotním problémům.

Studie z amerických a evropských univerzit ukazují, že při výrazném tepelném stresu může produkce mléka klesnout přibližně o 10 až 25 %, přičemž konkrétní dopad závisí na intenzitě stresu, délce jeho trvání, genetice stáda i kvalitě chlazení. 

Farma se 150 dojnicemi a průměrnou užitkovostí 35 litrů může při poklesu o 3 litry na krávu přijít během jediného dne o 450 litrů mléka.

Spotřeba vody může během horkých dnů vzrůst až na 120–180 litrů na krávu a den, podle užitkovosti a podmínek ve stáji. Dostatek čisté vody proto patří mezi nejúčinnější opatření proti tepelnému stresu.

Nestačí otevřít okna

Jednou z nejčastějších chyb je přesvědčení, že otevřená stáj problém vyřeší sama. Moderní vysokoužitkové stádo potřebuje kontrolované proudění vzduchu, které odvádí přebytečné teplo a vlhkost z prostoru, kde se krávy pohybují a odpočívají.

Správně navržená ventilace pomáhá:

• odvádět teplo,
• snižovat vlhkost,
• zlepšovat kvalitu vzduchu,
• omezovat koncentraci škodlivých plynů,
• vytvářet rovnoměrné podmínky v celé stáji.

Právě proto jsou ventilační systémy dnes běžnou součástí moderních mléčných farem.

Klima ve stáji už dnes neřídí člověk

Ještě před několika lety bylo běžné, že zaměstnanec podle odhadu zapínal ventilátory nebo otevíral boční plachty. Dnes už to nestačí. Podmínky ve stáji se během dne mění podle teploty, vlhkosti, větru i obsazenosti stáje.

Moderní systémy, jako ERSTA SMART, proto dokážou automaticky řídit jednotlivé technologie podle aktuálních podmínek.

Mohou ovládat například:

• ventilátory,
• boční plachty,
• osvětlení,
• další technologie podle nastavených scénářů.

Výhodou je především rychlá reakce bez zásahu obsluhy. Klima se přizpůsobuje průběžně, nikoli až ve chvíli, kdy si někdo všimne, že je ve stáji příliš horko.

Ventilace není jen ventilátor

Stejně důležitý jako samotný ventilátor je jeho správný návrh.

Na moderních farmách se dnes využívají řešení, která zajišťují rovnoměrné proudění vzduchu v celé stáji. Správně navržený systém musí zohlednit velikost objektu, počet zvířat, orientaci budovy i místní klimatické podmínky.

Proto je ventilace jedním z prvků, které je potřeba řešit už při návrhu nebo modernizaci stáje.

Co to znamená pro české farmáře?

Počet tropických dnů v České republice dlouhodobě roste. To znamená, že tepelný stres už není problém několika horkých dnů v roce. Stává se pravidelnou součástí letní sezóny. Investice do správného klimatu ve stáji proto není jen otázkou komfortu zvířat.

Je to investice do:

• vyšší produkce mléka,
• lepší reprodukce,
• zdravějšího stáda,
• nižších veterinárních nákladů,
• dlouhodobé ekonomiky farmy.

V AGRO-partneru navrhujeme stáje jako propojený celek. Správná ventilace, inteligentní řízení klimatu, robotické dojení i automatizované krmení se vzájemně doplňují a vytvářejí prostředí, ve kterém mohou krávy naplno využít svůj produkční potenciál.

Závěr

Tepelný stres není vidět na první pohled. Jeho dopady se ale postupně promítají do každého litru mléka, každého zabřeznutí i každého rozhodnutí o brakaci.

Moderní technologie dnes umožňují vytvářet stabilní prostředí bez ohledu na venkovní počasí. Správně navržená ventilace a automatické řízení klimatu nejsou luxusem. Jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak chránit zdraví stáda a dlouhodobou ekonomiku mléčné farmy.