Ekonomika provozu · robotické dojení

Nejlevnější robot nemusí být
nejlevnějším řešením.

Když se farmář rozhoduje pro robotické dojení, často porovnává pořizovací cenu nebo spotřebu elektrické energie. Obě hodnoty jsou důležité, ale samy o sobě nevypovídají o tom, kolik bude stát provoz farmy za deset nebo dvacet let.

Nový zahraniční výzkum ukazuje, že rozhodující není pouze dojicí robot. O skutečných nákladech rozhoduje celý systém, ve kterém spolupracují všechny technologie.

Spotřebu energie neurčuje jen značka robota

Při výběru nové technologie je přirozené hledat jednoduché srovnání. Kolik stojí robot? Kolik spotřebuje elektřiny? Jaký má výkon? Jenže právě tato čísla mohou být zavádějící.

Švédská organizace Växa v současnosti sleduje spotřebu elektrické energie robotických dojicích systémů na různých mléčných farmách. První výsledky ukazují zajímavý závěr. Rozdíly ve spotřebě energie mezi jednotlivými farmami jsou často větší než rozdíly mezi samotnými značkami robotů.

Výzkumníci zjistili, že významnou roli hraje především chlazení mléka, ventilace stáje, ohřev vody, organizace provozu nebo celkové technické řešení farmy. Samotný robot představuje pouze jednu část celého systému.

To je důležitá informace pro každého, kdo plánuje investici do automatizace. Porovnávat jednotlivé roboty pouze podle spotřeby elektřiny nebo pořizovací ceny je podobné, jako hodnotit automobil jen podle spotřeby paliva. Skutečné provozní náklady totiž vznikají až během každodenního provozu.

Dvě farmy, stejný robot – a jiné náklady

Představme si dvě farmy se stejným počtem krav a stejným dojicím robotem.

Na první farmě jsou technologie navrženy jako jeden celek. Ventilace pomáhá udržovat tepelnou pohodu zvířat, automatické přihrnování krmiva podporuje pravidelný příjem krmiva, robotický úklid stáje udržuje čisté podlahy a software průběžně vyhodnocuje data o zdravotním stavu, produkci i provozu.

Na druhé farmě jsou jednotlivé technologie pořizovány postupně, bez vzájemného propojení. Každé zařízení funguje samostatně a farmář musí informace hledat v několika různých systémech.

Přestože mohou mít obě farmy stejný dojicí robot, jejich dlouhodobé provozní náklady se mohou výrazně lišit.

Total Cost of Ownership: celkové náklady vlastnictví

Právě proto se v posledních letech stále více používá pojem Total Cost of Ownership (TCO) – celkové náklady vlastnictví. Do nich nepatří pouze spotřeba elektřiny. Patří sem také spotřeba vody, servisní náklady, pracovní čas zaměstnanců, zdravotní stav stáda, reprodukce, životnost zařízení nebo množství vyprodukovaného mléka.

Filozofie propojeného systému

To je zároveň filozofie, na které společnost Lely staví svůj vývoj již řadu let. Jednotlivé technologie nejsou navrhovány jako samostatné stroje, ale jako součást jednoho propojeného systému. Dojicí robot, automatické přihrnování krmiva, robotický úklid stáje, péče o stádo i software Lely Horizon spolu sdílejí data a vzájemně se doplňují.

Výhodou takového řešení není pouze vyšší komfort obsluhy. Farmář získává ucelený přehled o provozu celé farmy. Pokud se například změní příjem krmiva, může se tato informace okamžitě promítnout do sledování návštěv dojicího robota, produkce mléka nebo zdravotního stavu krav. Místo několika oddělených programů pracuje s jedním systémem, který pomáhá odhalovat souvislosti a usnadňuje rozhodování.

Návrh farmy jako jeden celek

Technologie ale samy o sobě nestačí. Stejně důležité je jejich správné navržení. Proto v AGRO-partneru nepřistupujeme k nové stáji jako k seznamu jednotlivých zařízení. Každý projekt posuzujeme jako jeden celek. Společně s farmářem řešíme pohyb krav, krmení, ventilaci, chlazení mléka, manipulaci s kejdou, práci s daty i budoucí možnosti rozšíření farmy.

Právě tato provázanost rozhoduje o tom, jaké budou skutečné provozní náklady během příštích deseti nebo dvaceti let.

Nový švédský výzkum tak potvrzuje něco, co se v praxi ukazuje již delší dobu. Samotná spotřeba energie není vhodným ukazatelem pro porovnávání robotických systémů. Skutečná efektivita vzniká tehdy, když všechny technologie spolupracují jako jeden celek. A právě na tomto principu jsou postavena řešení společnosti Lely.

Závěr

Při plánování nové investice se vyplatí dívat dál než na pořizovací cenu nebo spotřebu elektřiny. Tyto údaje jsou důležité, ale představují pouze část celkové ekonomiky farmy.

Skutečné provozní náklady vznikají každý den – při každém dojení, každém přihrnutí krmiva, každém rozhodnutí o zdraví stáda nebo organizaci práce. Čím lépe spolu jednotlivé technologie komunikují a čím více rozhodnutí je založeno na datech, tím větší přínos může automatizace přinést.

Proto v AGRO-partneru navrhujeme moderní mléčné farmy jako jeden propojený systém. Ne proto, že je to technicky zajímavější. Ale proto, že právě tento přístup pomáhá farmářům dlouhodobě snižovat provozní náklady a zvyšovat efektivitu jejich podnikání.

Nejčastější otázky

Nejčastější otázky