Návratnost v praxi: 1,5 robota za rok

V zemědělském družstvu Blata Sedlec se v roce 2024 rozhodli pro automatizaci dojení bez využitídotační podpory. Hlavním impulzem byl nedostatek pracovních sil, postupně se ale ukázaly i dalšípřínosy. Po prvním roce provozu dojicích robotů dnes podnik hodnotí nejen úsporu práce, ale i nárůstužitkovosti a rychlou návratnost investice. O zkušenosti se podělil předseda družstva Milan Pešek v rozhovoru, který vedl Jaroslav Novák, hlavní konzultant pro velké farmy společnosti AGRO-partner.

Můžete nám stručně představit vaše družstvo?

Hospodaříme na 3 500 hektarech, z toho přibližně 2 600 hektarů tvoří orná půda a asi 1 000 hektarů trvalé travní porosty. Máme kolem 80 zaměstnanců. Zabýváme se rostlinnou a živočišnou výrobou. V živočišné výrobě chováme český strakatý skot, přibližně 750 kusů, a dále masný simentál, kde máme asi 150 matek. Družstvo je rozdělené na tři střediska, kde na každém středisku máme stáje živočišné výroby. Na středisku Pištín chováme mladý dobytek a telata, a je tam výkrm býků. Na středisku Dívčice v obci Novosedly, máme odchov jalovic, který pak se vrací zpátky sem na velkokapacitní kravín, kde máme dojnice. V rostlinné výrobě pěstujeme obilniny a krmivové plodiny pro živočišnou výrobu. U té rostlinné tady pěstujeme pšenici, to je něco kolem 1 000 hektarů. Dále pěstujeme ječmen ozimý, sladovnický ječmen, řepka a kukuřice na siláž. A také jetel na senáž pro zajištění kvalitního krmení dojnic.

V roce 2024 jste investovali do automatizace provozu. Co vás k tomuto kroku vedlo?

Hlavním důvodem byl nedostatek lidí na dojení a obsluhu dojírny. Dlouho jsme se tomu bránili a chtěli zaměstnávat lidi, ale bylo stále těžší je sehnat, tak jsme se ze dne na den rozhodli pro automatizaci dojírny, tedy pro 4 dojicí roboty Lely Astronaut. V roce 2024 jsme projekt spustili a v roce 2025 uvedli do provozu první automat. 

Rozdíl mezi původní dojírnou a roboty je přibližně +5 litrů na krávu a den. 

Při cenách mléka v roce 2025 se nám za rok zaplatilo přibližně 1,5 robota.

Byla úspora pracovní síly jediným důvodem, nebo jste zvažovali i další přínosy automatizace?

Na začátku byli hlavním důvodem lidé. Po roce, když jsme to vyhodnotili, už nemůžeme říct, že šlo jen o nedostatek lidí. Zvýšila se užitkovost dojnic a také komfort zvířat. 

Jako hlavní důvod investice jste uvedl nedostatek pracovní síly. Jak dnes hodnotíte ekonomiku provozu?

Výstupy už máme, protože dojicí roboty provozujeme zhruba rok. Rozdíl mezi původní dojírnou a roboty  je přibližně +5 litrů na krávu. Při cenách mléka v roce 2025 se nám za rok zaplatilo přibližně 1,5 robota.

Takže oproti klasické dojírně je nárůst užitkovosti přibližně o 5 litrů na krávu?

Ano, rozdíl je přibližně 5 litrů. Ještě bych doplnil, že po spuštění čtyř robotů jsme ušetřili jednu směnu. Na směně pracovalo pět lidí, reálně jsme ušetřili čtyři pracovníky. Jeden pracovník přešel k obsluze robotů, kde zajišťuje údržbu a úklid.

Změnilo se něco ve zdravotním stavu nebo reprodukci zvířat?

Reprodukce je srovnatelná s původní dojírnou. Zdravotní stav je také obdobný, v tomto jsme nezaznamenali problémy. Hlavní přínos vidíme v užitkovosti.

Jaký vliv to mělo na somatické buňky?

Ano, tam došlo ke zlepšení. Je tam výrazný rozdíl mezi dojírnou a roboty. U robotů se průměr pohybuje kolem 100–120 tisíc. Na dojírně to bylo kolem 200 000.

Na začátku byli hlavním důvodem lidé. Po roce, 

když jsme to vyhodnotili, už nemůžeme říct, že šlo jen o nedostatek lidí. 

Zvýšila se užitkovost dojnic a také komfort zvířat.

Jaké máte plány do budoucna z hlediska modernizace dalších provozů v tomto areálu?

Plány máme, ale vždy záleží na financích. V letošním roce jsme začali rekonstruovat další stáj, kde chceme instalovat další čtyři roboty. Do budoucna bychom chtěli postavit nový kravín. Záleží ale na vývoji ceny mléka a situaci v živočišné výrobě. Chtěli bychom moderní, vzdušný a světlý provoz. Současné provozy jsou starší, i přes rekonstrukce už nesplňují dnešní standardy. Zlepšil by se i welfare zvířat, protože v současném provozu dochází k narušování klidu dojnic.

Jaký je váš pohled na investice tohoto typu s dotacemi a bez nich?

Určitě to dává smysl. Na začátku jsme se snažili získat dotaci, ale nepodařilo se. Projekt jsme realizovali z vlastních zdrojů. Dnes vidíme, že to mělo smysl, zejména díky vyšší užitkovosti dojnic.

Takže ta návratnost, o které jsme mluvili, je bez dotace?

Ano, to je bez dotace. U další stáje, kterou jsme začali budovat, jsme už byli doporučeni k získání dotace. Nyní probíhá administrace a uvidíme, jak to dopadne. Dotace je samozřejmě příjemná, ale i bez ní bychom v modernizaci pokračovali.

Jak jste spokojeni se servisem společnosti AGRO-partner?

Zatím jsme nezaznamenali žádné stížnosti. Servis reaguje včas a nevyskytly se žádné zásadní problémy. Se servisem jsme spokojeni.