Teplo, které člověk zvládne bez větších problémů, může pro vysokoprodukční dojnici představovat významnou fyziologickou zátěž. Nejde přitom pouze o pokles dojivosti. Tepelný stres ovlivňuje příjem krmiva, reprodukci, imunitu, zdravotní stav i ekonomiku celé farmy. S pokračující klimatickou změnou se navíc z problému několika letních dnů stává dlouhodobé výrobní riziko. A věda už hledá způsob, jak ho předvídat dříve, než se projeví na mléce.

Kráva nemusí stát na slunci, aby se přehřívala

Tepelný stres není jednoduše otázkou venkovní teploty.

Rozhodující je kombinace teploty, relativní vlhkosti, rychlosti proudění vzduchu, slunečního záření a schopnosti zvířete odvádět vznikající teplo. Proto se v chovu běžně používá teplotně-vlhkostní index THI (Temperature-Humidity Index).

A právě tady vzniká jeden z nejčastějších omylů.

Kráva nemusí být vystavena extrémní třicítce, aby začala reagovat na tepelnou zátěž. U vysokoprodukčních dojnic může být problémem už kombinace relativně mírné teploty a vyšší vlhkosti.

Výzkum navíc ukazuje, že hranice tepelného stresu není pro všechny krávy stejná. Záleží mimo jiné na fázi laktace, užitkovosti, fyziologickém stavu a individuální schopnosti zvířete odvádět teplo. Studie publikovaná v roce 2025 například rozlišovala podle THI mezi žádným, mírným, středním a silným tepelným stresem a potvrdila postupný pokles produkce mléka s jeho rostoucí intenzitou.

Neexistuje tedy jedno číslo na teploměru, od kterého jsou všechny krávy „v tepelném stresu“.

První problém není mléko. Je to krmení.

Když se organismus krávy začne přehřívat, snaží se především snížit vlastní produkci tepla.

Jedním z prvních mechanismů je změna příjmu krmiva.

Kráva jednoduše začne žrát méně.

To dává z fyziologického hlediska smysl. Trávení a metabolismus živin produkují teplo. Vysokoprodukční dojnice však zároveň potřebuje obrovské množství živin pro tvorbu mléka.

Vzniká tak začarovaný kruh:

teplo → nižší příjem sušiny → méně dostupných živin → pokles produkce mléka.

Výzkum publikovaný v Journal of Dairy Science potvrzuje, že tepelný stres snižuje příjem krmiva, dojivost a může měnit také složení mléka a efektivitu využití krmiva.

A právě proto není správné počítat náklady na vedro pouze jako:

„kolik litrů mléka jsme v létě nadojili méně“.

Ekonomický dopad je širší.

Kráva se při vedru snaží ochladit. A za to platí

Při tepelné zátěži se mění chování i fyziologie zvířete.

Kráva:

• více pije,
• zvyšuje dechovou frekvenci,
• více využívá odpařování vody z dýchacích cest,
• mění svůj denní režim,
• omezuje pohyb,
• tráví více času stáním,
• méně času věnuje příjmu krmiva,
• a při vyšší zátěži se zvyšuje její tělesná teplota.

Zvíře tak přesměrovává část své energie z produkce a dalších fyziologických funkcí na udržení tělesné teploty.

A to má další následky.

Tepelný stres ovlivňuje reprodukční systém, imunitu a zdravotní stav. Přehledová studie z roku 2023 shrnuje rozsáhlé změny, které tepelný stres u dojnic vyvolává – od metabolismu a hormonálních změn až po reprodukci, imunitu a produkci mléka.

Nejzajímavější je to, co se stane po skončení horka

Tepelný stres nekončí vždy okamžikem, kdy teplota klesne.

Jeho následky mohou pokračovat.

Pokles příjmu krmiva, změny metabolismu, reprodukční problémy nebo zdravotní komplikace mohou ovlivňovat výkon zvířete i poté, co se počasí vrátí k normálu.

To je důležitý ekonomický aspekt.

Jeden horký den nemusí znamenat pouze ztrátu produkce během tohoto dne.

Pokud tepelný stres způsobí zdravotní nebo reprodukční problém, může mít jeho ekonomický dopad mnohem delší trvání.

A pak je tu sucho

Tepelný stres krav je často diskutován odděleně od sucha.

Ve skutečnosti spolu oba problémy úzce souvisejí.

Vyšší teploty a delší období sucha znamenají tlak na:

• produkci pícnin,
• výnosy kukuřice a dalších krmných plodin,
• dostupnost vody,
• kvalitu krmiva,
• cenu nakupovaných komponent,
• a celkovou bilanci krmiv na farmě.

Tepelný stres tedy může působit dvěma směry současně.

Na straně zvířete snižuje příjem krmiva a produkci.

Na straně farmy může sucho zvyšovat cenu a snižovat dostupnost krmiv.

Výsledkem je kombinace:

méně vyrobeného mléka + dražší výroba.

To už není pouze otázka welfare.

Je to otázka ekonomické odolnosti farmy.

Klimatická změna mění počet dnů, kdy je problém

Nejde jen o to, že přicházejí vyšší maximální teploty.

Důležitá je také délka období, během kterého se zvířata nedokážou dostatečně ochladit.

Výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že budoucí vlny veder představují pro evropský sektor skotu rostoucí riziko. Vedle zdravotních a reprodukčních dopadů upozorňuje také na pokles příjmu krmiva, nižší produkci mléka a nepřímé dopady přes nižší výnosy plodin a travních porostů.

Starší evropské klimatické modelování už dříve odhadovalo, že tepelný stres by mohl v evropských podmínkách znamenat přibližně 2,8% pokles produkce mléka oproti tehdejším podmínkám a finanční ztrátu odpovídající přibližně 5,4 % měsíčního příjmu farmy v letní sezóně.

Je přitom důležité zdůraznit, že jde o modelové výsledky pro konkrétní scénáře a období, nikoli o univerzální hodnotu platnou pro každou evropskou farmu.

Ale trend je zřejmý:

více tepelných stresů znamená více výrobního rizika.

Vedro už není problém jen jižní Evropy

Letos jsme to viděli přímo ve střední Evropě.

V průběhu léta 2026 padaly teplotní rekordy v několika evropských zemích. Slovensko zaznamenalo teplotu přes 41 °C, Rakousko přes 41 °C a také Česká republika zaznamenala extrémní teploty kolem 40 °C. Současně se prohlubovaly problémy se suchem a požáry.

To neznamená, že každé takové počasí automaticky způsobí konkrétní procento ztráty mléka.

Znamená to ale něco jiného:

podmínky, které jsme dříve považovali za výjimečné, se stávají důležitou součástí rizikového plánování.

Kolik tedy skutečně stojí vedro?

Na tuto otázku neexistuje jedno univerzální číslo.

Záleží na:

• počtu krav,
• jejich užitkovosti,
• délce tepelné zátěže,
• THI,
• příjmu sušiny,
• ceně mléka,
• ceně krmiva,
• reprodukci,
• zdravotním stavu,
• dostupnosti vody,
• a schopnosti stáje odvádět teplo.

Existují ale studie, které ukazují, že ekonomický dopad může být značný.

Například studie zaměřená na finanční dopady tepelného stresu u mléčného skotu upozorňuje na přímé ztráty v produkci mléka i na širší ekonomické důsledky.

A v současném výzkumu se proto stále více prosazuje myšlenka, že tepelný stres není vhodné sledovat pouze zpětně.

Potřebujeme vědět, kdy nastane.

Další krok: předpovědět problém dříve, než ho uvidíme

Tady začíná být velmi zajímavá umělá inteligence.

Jedním z nových směrů výzkumu je využití tzv. digitálního dvojčete zvířete.

V dubnu 2026 byl publikován výzkumný preprint, který kombinuje fyziologický model termoregulace, data ze senzorů, chování zvířete a metody strojového učení.

Cílem není pouze zjistit:

„Je tato kráva právě teď v tepelném stresu?“

Model se snaží předpovědět:

„Jak se bude vyvíjet její tělesná teplota a riziko tepelného stresu v následujících hodinách?“

Autoři uvádějí u svého modelu schopnost predikce až dva hodiny dopředu, přičemž výsledkem je mimo jiné odhad tělesné teploty, pravděpodobnosti tepelného stresu a vývoje behaviorálního stavu. Model dosáhl při testování F1 skóre 84,25 % a R² 0,783.

Je důležité říct, že jde o výzkumný preprint, nikoli hotovou komerční technologii.

Jeho význam je ale přesto velmi zajímavý.

Ukazuje totiž směr, kterým se precizní chov může ubírat.

Od měření k predikci

Dnešní přístup může vypadat například takto:

teplota + vlhkost → THI → reakce stáda → zásah farmáře.

Budoucí systém může pracovat jinak:

počasí + senzory + chování + fyziologie → AI → předpověď rizika → včasný zásah.

A právě rozdíl mezi těmito dvěma přístupy je zásadní.

Pokud zjistíme, že je kráva přehřátá, problém už vzniká.

Pokud dokážeme předpovědět, že se k tepelnému stresu blíží, máme čas reagovat.

Jedna kráva není stejné riziko jako druhá

Další zajímavostí je, že budoucnost monitoringu pravděpodobně nebude založena pouze na průměru celého stáda.

Stejné počasí totiž nemusí znamenat stejnou zátěž pro každou krávu.

Roli hraje například:

• užitkovost,
• fáze laktace,
• tělesná kondice,
• zdravotní stav,
• věk,
• reprodukční stav,
• individuální chování.

Právě proto je tak zajímavé kombinovat environmentální data s individuálními údaji o zvířeti.

Stáj může mít jeden THI. Každá kráva ale může mít jiné skutečné riziko.

Proč je to důležité právě teď

Tepelný stres není nový problém.

Nové je jeho měřítko a kontext.

Když se spojí:

**vyšší teploty

• delší období horka
• sucho
• nedostatek vody
• dražší krmivo
• pokles příjmu sušiny
• nižší produkce
• reprodukční a zdravotní dopady,**

vzniká z původně „letního problému“ systémové výrobní riziko.

A právě proto se vyplatí přestat se ptát pouze:

„Jak vysoká dnes byla teplota?“

Mnohem důležitější otázka zní:

„Jak velkou tepelnou zátěž dnes naše krávy skutečně zažily – a co se stane zítra?“

Vedro má svou cenu. Jen ji zatím často nepočítáme.

Tepelný stres se na účet farmy nepřipíše jednou položkou.

Rozptýlí se do desítek malých ztrát:

méně krmiva,
méně mléka,
více vody,
horší reprodukce,
vyšší zdravotní riziko,
vyšší náklady na ochlazování,
nižší efektivita využití krmiva,
a v případě sucha také dražší nebo hůře dostupné krmivo.

Právě proto může být otázka „Kolik vás stojí vedro?“ mnohem důležitější než otázka, kolik stála konkrétní investice do chlazení.

A možná ještě důležitější bude v budoucnu jiná otázka:

„Dokážeme poznat, že problém přijde, ještě dříve, než ho uvidíme ve stáji?“

Výzkum umělé inteligence a digitálních dvojčat naznačuje, že odpověď může být v příštích letech stále častěji ano.

Zdroje a odborné podklady

• Nature – Future heatwave exposure of the European cattle sector
• Journal of Dairy Science – Effects of heat stress on feed intake, milk yield...
• Scientific review – Review of the Heat Stress-Induced Responses in Dairy Cattle
• European Geosciences Union – Heat stress risk in European dairy cattle husbandry under climate change
• Alvi et al. – A Physics-Informed, Behavior-Aware Digital Twin...
• Aktuální evropská data o extrémním počasí v roce 2026