Je před námi spousta výzev a cílů

V našem prvním rozhovoru jsme hovořili s Tomášem Hrůšou, jednatelem firmy AGROpartner s.r.o.. Tomáš nám otevřeně prozradil svůj pohled na řízení firmy, výhledy do budoucnosti a jaké to bylo převzít vedení po svém otci. Jaké má plány a vize pro firmu?

Je to skoro rok, co jste se stěhovali do nových prostor v Chlebově. Jak jste s novým areálem spokojen? 

Je to velký krok vpřed. A navíc je tu velký potenciál pro další rozvoj. Nelituji den, kdy jsme se pro tuhle investici rozhodli. Předchozí prostory pro nás byly opravdu maličké. Měli jsme přeplněné kanceláře. Museli jsme si pronajímat dodatečné skladovací prostory. Nebylo ani kde parkovat. To je tady zcela vyřešeno. Zbývají nám dodělat jen maličkosti, které nám ještě víc zpříjemní fungování. Například interiérová zeleň nebo výzdoba. S tím se ve volném čase baví moje mamka. Dbali jsme tu i na udržitelnost areálu a extrémně nízkou spotřebu provozních energií. To bylo beze zbytku naplněno. Pro zajímavost máme v areálu ovce, včely a brzy spustíme i vodní nádrž s rybami.

Celá firma se nepřestěhovala. Jak to bude nadále fungovat? 

Prostory v Květnové, kde sídlíme už přes 20 let, bude využívat můj bratr Jan s jeho divizí zemědělské techniky. Pro  tyto účely vznikla i nová firma Agronexta s.r.o. S přestěhováním naší části firmy se mu uvolnilo spousty prostoru. Mají velké plány a myslím, že brzy jim bude areál také malý. 

Bylo Vám 29 let, když jste neplánovaně přebíral řízení firmy. Co všechno jste se najednou musel naučit? 

Rodiče mě určitě do ničeho netlačili. Na druhou stranu jsem firmu intenzivně vnímal už od mala, v podstatě jsem s ní vyrostl. A také jsem s tátou strávil mnoho hodin cestováním v autě. Bavilo mě to. Pak když jsem měl řidičák, myslím, že táta byl rád, že ho zas můžu vozit já. Když jsme pak zůstali s mamkou a bráchou sami, nic jsme neřešili, prostě jsme jeli dál ve svých rolích. Nijak jsme o tom nepřemýšleli. Ani to asi nebylo potřeba. Člověk se učí pořád, ale nemyslím si, že jsem se rychle musel něco nového naučit. Část potřebného jsem měl možná v sobě, část jsem pochytil od táty tím, že jsem byl dlouho vedle něj. 

Jak si vede firma teď? 

Z mého pohledu dobře. Neustále se rozvíjíme a inovujeme. Už nejsme žádná nová začínající firma, a právě proto je to tak důležité. I když je to často mravenčí práce, která hned nenese ovoce, mám kolem sebe skvělý tým a věřím, že to společně někam dotáhneme. Mimochodem, symbolem toho, že jsme už dospělá firma je to, že již několik let podporujeme různé charitativní projekty. Našim cílem je pomoci vybraným znevýhodněným dětem, kterým dokážeme zlepšit kvalitu života ve společnosti nebo dosáhnout výsledků na umělecké nebo sportovní úrovni. Mám radost i z toho, že polovinu částky alokují dobrovolníci z řad našich zaměstnanců.

Kdybyste si mohl vybrat jiné povolání, co byste chtěl dělat?

Chtěl jsem jít studovat do zahraničí a pak se uvidí. Ale místo toho se vždy odehrálo ve firmě něco, čím mě k sobě přitáhla. Takže jsem asi neměl dost prostoru přemýšlet o alternativách. Pořád je před námi spousta cílů, nedokážu si ani v tuhle chvíli představit dělat něco jiného.