Data nelžou: Farmy bez automatizace začínají zaostávat
Monitoring přináší jedno z nejucelenějších dat o tom, jak dnes fungují farmy v Česku a na Slovensku. Nejde o teorii – ale o realitu. Výsledky ukazují jasný trend: bez dat, welfare krav a automatizace už dnes nelze dlouhodobě uspět.
Proč jste projekt spustili?
Chtěli jsme odstranit jednu zásadní věc – domněnky. V oboru se často pracuje s názory, ale chybí tvrdá data z praxe. Proto jsme šli přímo za farmáři. Oslovili jsme více než 200 farem a získali data od 211 respondentů, což dává projektu silnou vypovídací hodnotu . Nejde o „pocitové“ výsledky, ale o reálný obraz trhu. Monitoring probíhal na přelomu roku 2025/2026 v ČR a SR a celý monitor vytvářela nezávislá výzkumná agentura B-inside.
Co z dat vyplývá jako nejzásadnější trend?
Jednoznačně welfare krav. Ukazuje se, že vyšší komfort krav není jen otázka etiky, ale přímý ekonomický faktor. Farmy, které mají lepší podmínky, dosahují vyšší dojivosti a lepších zdravotních výsledků. Například vyšší frekvence dojení vede k vyšší dojivosti a je úzce spojená právě se systémem, který respektuje přirozené chování krav.
Jak dnes vypadá moderní stáj podle vašich dat?
Moderní stáj má tři klíčové prvky: volnost, data a automatizaci. 90 % farem dnes využívá volné ustájení, ale jen cca 10 % jde ještě dál – ke skutečně svobodnému režimu. Většina stále dojí klasicky, ale robotické dojení postupně roste. A právě svobodný režim, kde se kráva sama rozhoduje kdy jít na krmení nebo dojení, se ukazuje jako budoucnost.
Co říkají data o zdraví krav?
Tady jsou čísla velmi konkrétní: 19 % farem řeší mastitidy často nebo velmi často. 24 % farem řeší pravidelně zdravotní problémy (mastitida nebo kulhání). Zásadní ale je rozdíl v systému řízení. Farmy, které využívají data a senzory, dokážou problém odhalit dříve – často ještě před tím, než je viditelný . To je přesně moment, kde technologie přestává být „nice to have“ a stává se nutností.
Jakou roli hraje automatizace a robotizace?
Klíčovou. A data to potvrzují napříč oblastmi. Například u reprodukce průměrně krávy zabřeznou na 2,08 pokusů. Při využití komplexních systémů se zlepšuje na cca 1,95 pokusu. To je obrovský rozdíl v ekonomice chovu. Navíc farmy s robotickým dojením dosahují lepších výsledků nejen v reprodukci, ale i ve zdravotním stavu a stabilitě stáda.
Co ukazují data o řízení farmy jako celku?
Zde je velký prostor pro zlepšení. Pouze 29 % farem využívá komplexní systém řízení stáda a většina stále pracuje s oddělenými daty nebo jen evidencí. To znamená, že obrovský potenciál automatizace zatím zůstává nevyužitý.
A co krmení a další automatizace?
Tady je rozdíl ještě výraznější, protože 92 % farem stále připravuje krmení pomocí míchacího vozu. Automatické krmné systémy využívá jen cca 2–3 %. Podobné je to i u čištění stáje nebo řízení klimatu. Přitom právě automatizace těchto procesů má zásadní dopad na stabilitu prostředí, welfare krav a ve finále i produkci mléka.
Co z toho vyplývá pro budoucnost chovu?
Je to poměrně jasné. Farmy, které kombinují welfare krav, data ze senzorů a automatizaci (včetně robotického dojení a krmení) budou mít výrazný náskok. Naopak farmy, které zůstávají u manuálního řízení a odhadů, budou stále častěji narážet na limity – ať už v produkci, zdraví nebo ekonomice.
Jak do toho zapadá technologie Lely?
Velmi přirozeně. Robotické dojení, krmení i řízení stáda přesně odpovídá tomu, co data ukazují jako funkční model. Nejde jen o automatizaci práce, ale o změnu principu řízení – od reaktivního k prediktivnímu. To znamená, že si kráva sama volí režim, systém sbírá a vyhodnocuje data a farmář rozhoduje na základě informací, ne odhadu. A právě to je směr, kterým se moderní chov jednoznačně posouvá.
Jaký je hlavní závěr monitoringu?
Nejsilnější zjištění je jednoduché: lepší welfare krav + data + automatizace = vyšší užitkovost a stabilnější chov. A to už není názor. To jsou jasná data z praxe.
Farmy, které kombinují welfare krav, data ze senzorů a automatizaci
(včetně robotického dojení a krmení)
budou mít výrazný náskok.
první část monitoringu ke stažení.
