Bio pro nás znamená "hospodařit jinak"
V letošním roce spouštíme několik XL farem, jednou z nich je také Farma Otročín. Nově se budou krávy dojeny na 12 dojicích robotech Lely Astronaut A5. Jsme rádi, že se Farma Otročín přidává do naší Lely rodiny. Vítáme je a doufáme, že s námi budete spokojeni.
O Otročíne a jejich biohospodářství napsala Pavlína Havlová pro Zemědělský svaz článek (viz dále):
Na Farmě Otročín mají ambici „dělat biomléko nejlépe ze všech“. Pořizují proto nové technologie, nebojí se investovat, a přitom chtějí dosahovat srovnatelných výnosů jako ti, kteří hospodaří konvenčně. Na podzim tady otevřou novou robotickou stáj pro 700 dojnic.
Ing. Richard Tintěra, ředitel Farmy Otročín (Karlovarský kraj), s námi hovořil o tom, co produkce biomléka obnáší, a proč by si přál, aby zákazníci nevnímali bio jako „luxusní zboží“, ale jako základní zboží, které je jim cenově dostupné.
I když se chystané změny v dotačních pravidlech Společné zemědělské politiky Farmy Otročín určitě dotknou, nebudou pro ni likvidační. S nižším dotačním výměrem, a tedy s poklesem příjmů přibližně o 8 %, se tu budou muset smířit ze dvou důvodů. Farma sice spadá do kategorie intenzivního ekologického zemědělství s produkcí potravin (mléka), ale co do obhospodařovaných hektarů (1700 ha na jedné a 1970 ha na druhé farmě) patří do kategorie „velkých“. Dotace za ornou půdu se sice navýší, ale vzhledem k velikosti podniku se zase (dost podstatně) sníží.
Jak se chtějí na Farmě Otročín postavit ke změnám v dotačních pravidlech? Prostě se jim přizpůsobí.
Co to je vlastně „bio“? Je „zdravější“?
Bio znamená celý souhrn procesů a činností na farmě, které jsou odlišné od konvenčního způsobu zemědělství, kde v centru dění je půda a život v půdě, zvíře, skutečná udržitelnost nebo výhradně organické zdroje. Právě v tom spočívá ten základní rozdíl. I potraviny vyprodukované v konvenčním zemědělství mohou být zdravé.
„Nevidím jako správné komunikovat bio jako něco, co je zdravější. Pod značkou, resp. přístupem bio bychom měli vnímat především jeho konkrétní specifika, jako jsou například pastva a svobodný pohyb zvířat, nepoužívání růstových nebo reprodukčních hormonů u zvířat, absolutní absence pesticidů nebo anorganických hnojiv, pestré a druhově bohaté osevní postupy, hojné využívání vhodných zlepšujících meziplodin a stálá pokryvnost půdy, resp. celá další řada konkrétních opatření, které jsou v souladu s životním prostředím a vedou tak k celkově udržitelnému zemědělskému hospodaření člověka v krajině a s krajinou v souladu,“ vysvětluje ředitel Farmy Otročín.
„Jako zemědělci jsme ,správci‘ svěřené půdy. Lidský život je z pohledu Země a životního prostředí velice krátký, a půdu bychom tedy měli odevzdat dalším generacím v ideálně lepším stavu, než jsme ji převzali. K tomu je myslím ekologické zemědělství v rámci svých přístupů výborným nástrojem. Jsem si jistý, že už brzy i v našich podmínkách (700 m n. m.) budeme mít stejnou užitkovost z polí i na zvířatech, jako kdybychom byli v konvenci. Takže proč zemědělství nedělat ekologicky, když nám to neubere na výnosech?“ ptá se Richard Tintěra.
V nové robotické stáji jde o víc než o podojení
Ekologické zemědělství je někdy vnímáno jako způsob hospodaření tzv. „postaru“. Na Farmě Otročín se přitom nic nedělá „jako dřív“. Naopak se tu snaží zavést do praxe tu nejmodernější technologii. Hlavním motivem pro postavení robotizované stáje ale nebylo to, že by se potýkali s nedostatkem lidských zdrojů, ačkoliv kvalitních pracovníků do živočišné výroby je obecně nedostatek. Hlavním motivem byla touha po technologickém řešení získávání ekologického mléka.
„S novou robotickou stájí očekávám, že technologie produkce mléka bude úplně jinde, než když musíte dojit člověkem. Nejde jenom o dojicí roboty samotné, ale o novou koncepci celé stáje včetně pastvy zvířat. Jde o víc než o samotné podojení. Zautomatizuje se nám mnoho dalších procesů od inseminace, přes kontrolu zdravotního stavu, otelení, zaprahnutí až po dojení a pastvu. V robotické stáji si zvíře po celý den dělá, co samo chce. A co chce, to nám řekne skrze technologii,“ vysvětluje ředitel Farmy Otročín.
Nová technologie neznamená, že lidé ze stáje úplně zmizí. Ve stáji budou sice jen dva ošetřovatelé místo šesti, zato jejich práce bude daleko atraktivnější a zajímavější. Princip robotického dojení je na trhu už více než patnáct let, nejde o novinku. Pro zdraví, pohodu a komfort zvířete není nic pohodlnějšího. Jde totiž o to, že technologie zvíře podojí pokaždé stejně. „Rozumějte pokaždé stejně dobře,“ zdůrazňuje Richard Tintěra. „Zvíře u nové technologie ví, co od ní má čekat, a na stálost pracovní operace robota si velmi brzy a velmi rádo zvykne. Robotická stáj v kombinaci s ekologickým zemědělstvím pak vypadá tak, že zvíře má naprostou svobodu pohybu. Pastevní branka pustí zvíře na pastvu, pokud už dojilo. Zvíře si dojde samo na pastvu nebo se napít, stejně tak se samo dojde podojit se nebo se nažrat. Má absolutní svobodu pohybu!“
Článek je převzat z webu Zemědělského svazu. Celý článek si můžete přečist na https://www.zscr.cz/clanek/bio-pro-nas-znamena-hospodarit-jinak-u-7176.
Partnerem Zemědělského svazu jsme od roku 2020.