Datum zveřejnění: 24.08.2017
Krmení je klíčovým faktorem pro dobré zdraví a užitkovost dojnic. Po dojicích robotech se objevily i automatické krmné systémy.

Chovatelé v západní Evropě si je pochvalují a pozvolna se začínají objevovat i u nás. Ať už je důvodem pro vyšší automatizaci farmy získání více volného času pro rodinu a společenský život, zvýšení efektivity práce nebo problémy sehnat spolehlivé ošetřovatele, dojicí roboty našly své uplatnění u rodinných farem i některých větších podniků. Postupně dochází také k automatizaci krmení. Automatické dávkovače jadrných krmiv a přihrnovače krmení není třeba více představovat. Novinkou jsou automatické krmné linky, které na své větší rozšíření teprve čekají. Jestli k tomu opravdu dojde, to ukáže teprve čas.

Automatické přihrnovače

Je dobře známo, že stálá dostupnost krmiva zvyšuje příjem sušiny a následně i produkci mléka. Jenže na krmném stole se krmivo často dostane z dosahu kravských jazyků a zvířata pak musí počkat, než jim ho někdo přihrne. Nicméně, ruční přihrnování krmiva je pracné a ne vždy pravidelné a určitě není tak četné, jak to může zajistit automatický přihrnovač, který v nastavených intervalech pracuje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Častější přihrnování příznivě působí na zdraví zvířat, plodnost a dlouhověkost.

Krmné boxy na jadrná krmiva

Krmné boxy umožňují individuální dávkování koncentrátu. Díky tomu lze jednotlivé  dojnice krmit rozdílným množstvím koncentrovaných krmiv na základě produkce mléka a fáze laktace, případně dojnicím se speciálními potřebami zkrmovat různé druhy koncentrátů. Krmné boxy mohou být ve stáji umístěny samostatně nebo v dojicím robotu, kde zvyšují motivaci dojnic k častějším
návštěvám. Podobným způsobem je můžeme využít také v dojírně. Výhodou krmných boxů je i to, že poskytují přesnou informaci o zkrmeném množství koncentrátu a jeho příjmu dojnicemi. Je prokázáno, že pravidelnost dávek koncentrátu v krmném boxu nebo robotu podporuje stabilitu pH v bachoru.

Pro snazší manipulaci, soudružnost a nižší prašnost se v drtivé většině využívají granulované krmné směsi. V případě pastevního chovu dojnic možná využijete mobilní krmné boxy, které umožňují přikrmovat krávy přímo na
pastvině v průběhu léta a podzimu, kdy je výživná hodnota pastviny snížena.

Automatické systémy krmení

Vrchol automatizace představuje systém pro přípravu a distribuci směsné krmné dávky. Automatický krmný systém poskytuje kravám čerstvé krmení v průběhu celého dne. Na chovatele zbývá „pouze“zásobování tzv. kuchyně, tedy místnosti, kam se naváží veškerá krmiva, ze kterých robot krmnou dávku připravuje, například siláž, senáž, seno, minerálku i mláto. Při dostatečné kapacitě kuchyně lze krmivo v blocích nebo balících naskladňovat pouze jednou za tři dny. Druhou část linky tvoří buď řezný systém, který v zadaných poměrech odděluje jednotlivé komponenty a pomocí pásového dopravníku je dopravuje do míchacího krmného vozu (krmného robota), a nebo pouze drapák, bez dalších dopravníků. Po krátkém zamíchání je krmná dávka robotem dopravena a vyskladněna na požadované místo ve stáji. Krmný robot je buď zavěšen na visuté dráze pod střechou stáje, nebo volně pojíždí po podlaze stáje.

Jeden krmný robot obslouží 250–300 krav. Při větší kapacitě postačuje jedna kuchyně pro dva roboty.

Automatické krmné linky se sestavují vždy „na míru“ pro danou farmu. Nejvhodnějším řešením je počítat se začleněním krmného robota již v projektu při návrhu nové stáje. Celý systém lze zabudovat i do stájí starších, ale zde se musí počítat s nutnou přestavbou stáje.

Kdo krmné roboty nabízí?

Za rodinnou firmu AGRO-partner s.r.o. odpovídal Ing. Petr Gondek, ředitel divize stájové technologie. V současné době je automatický krmný systém Lely Vector v provozu na 3 farmách a 6 nových projektů se nachází ve fázi příprav.

Co se nákladů týče, tak na 1 litr mléka při době provozu 10 let pro průměrnou produkci 1 dojicího robota Lely Astronaut s výkonem 2 200 litrů mléka denně činí pořizovací náklad 0,45 Kč/l mléka. Na 1 krmný systém Lely Vector pro 240 zvířat je to pak 0,10 Kč/l mléka. Automatický přihrnovač krmiva Lely Juno v průměrné stáji s 300 zvířaty vychází za 10 let provozu na 0,01 Kč/l mléka.

A jaký je výhled prodeje krmných robotů do budoucnosti? Na to Ing. Gondek odpověděl: „Trend je jednoznačně rostoucí. Automatizace procesů se dnes intenzivně řeší napříč všemi obory a zemědělství není výjimkou. Příčin v agrárním sektoru je několik: nedostatek lidí, rostoucí mzdy, lidská nespolehlivost a také požadavek na četnost a přesnost krmení. Vývoj se zaměřuje na zvyšování kapacity a inteligenci zařízení tak, aby byl lidský zásah minimální. Automatický krmný systém Lely Vector dokáže již dnes samostatně bez lidské obsluhy reagovat na změnu počtu zvířat ve skupině a na jejich každodenní apetit. Jeho efekt se násobí, pokud ho napojíte na stejný obslužný program společně s dojicími roboty Lely Astronaut. Nizozemský výrobce Lely dokonce tvrdí, že krmný systém Vector má do budoucna větší prodejní potenciál než současný bestseller - dojicí robot Astronaut. A my to můžeme potvrdit z naší praxe už nyní. Máme poptávky nejen od chovatelů dojnic, ale i od výkrmen býků a mladého dobytka.“

Z dalších výrobců na našem trhu působí společnost Triol CZ, a.s. Jejich automatickou krmnou linku Triomatic si zvolili v novém moderním kravíně v Ohařích na Kolínsku. Majitel farmy Miroslav Fess si pochvaluje zejména to, že krávy mají neustále k dispozici čerstvé krmivo. Také společnost DeLaval s.r.o. vyrábí celou řadu krmných robotů. Vybrat si můžete i variantu postupné automatizace farmy od krmných boxů na jadrná krmiva až po automatickou krmnou linku. V současné době však automatické krmné linky pro přípravu TMR v České republice nenabízí. Možná se to v průběhu příštích let změní.

Farma Jiří Mejsnar

Stádo pana Jiřího Mejsnara z Dolní Branné na Trutnovsku tvoří přibližně 60 % krav plemene české strakaté a 40 % dojnic plemene holštýn. V květnu příštího roku tomu bude už 10 let, co si pořídili dojicího robota Lely. Měli o něho zájem už dříve, ale investice byla tehdy neúměrně vysoká, pořizovací cena se pohybovala okolo 5 milionů. Proto ještě nějakou dobu čekali, než cena klesla na cca 3,5 milionů. Hlavním důvodem pro pořízení dojicího robota byla úspora času. a potíže sehnat zaměstnance. Jak řekl pan Mejsnar: „Do zemědělství se dnes lidem moc nechce, je to těžká práce a navíc i o víkendech a svátcích.“ Aby mohly dojnice robot navštěvovat tak často, jak samy chtějí, rozhodli se nakonec pro instalaci dalšího dojicího robota, tentokrát již použitého, z chovu, který skončil. S dojicími roboty jsou naprosto spokojení. Navíc se díky častějšímu dojení zvýšila mléčná užitkovost krav, a i přes relativně nízký počet dojnic patří farma mezi podniky s nejvyšší mléčnou užitkovostí v kraji. Průměrný počet dojení na celé stádo je 3,5 denně.

V dojicím robotu krmí granule DeHeus, každá dojnice dostane rozdělenou svoji maximální denní dávku, ať robot navštíví 2x nebo třeba 5x.

V letošním roce si také pořídili automatický přihrnovač krmiv Juno 150, čímž se ještě více snížila fyzická náročnost práce. Co se týče automatické krmné linky pro přípravu TMR, tak znají systém Lely Vector a některé chovatele, kteří si ho nechali zabudovat. Nicméně o jejím pořízení neuvažují. Jednak pro ni nemají vhodné podmínky, dojnice chovají v adaptovaném starém kravíně z 60. let. A za druhé je odrazují vysoké náklady na pořízení. „Investice jsou riskantní. Není jistý odbyt a hlavně cena za mléko. V loňském roce to bylo kvůli nízkému zpeněžení mléka téměř na krach,“ dodává k tomu Jiří Mejsnar.

Farma Václav Srb

Na rodinné farmě Václava Srba v Žerotíně se dojí okolo 65 dojnic v dojicím robotu Lely. Z plemene převažují dojnice českého strakatého skotu. Jejich výhodou v porovnání s holštýnkami je vyšší odolnost. Stáj postavili novou. Dojicí robot si přáli už delší dobu, hlavním důvodem pro jeho pořízení byla úspora času a fyzické dřiny a také větší svoboda pro zvířata. Robota využívají již pátým rokem a jsou spokojeni, pozitiva výrazně převažují nad negativy. Určité problémy mají s některými „pomalejšími“ zvířaty, zejména u některých prvotelek trvá delší dobu, než se do robota naučí chodit. Aby dojnice mohly navštěvovat robota opravdu tak často, jak samy chtějí a bez delšího čekání, rozhodli se snížit stav dojnic z cca 70 na 65 dojených zvířat. Celkový nádoj ale zůstal stejný, takže s nižším počtem zvířat v dojicím robotu dosahují vyšší produkce mléka. Průměrně krávy navštěvují robota 2,6 krát za den.

Co se krmení v robotu týče, vyzkoušeli krmné směsi s různou strukturou, třeba i s přídavkem řepkového oleje, ale nejvíce ze všeho se osvědčily granule, protože jinak se frakce oddělují a krmivo je prašné. Pochvalují si možnost individualizovaného podávání jadrných krmiv v dojicím robotu podle užitkovosti a fáze laktace. Část jádra míchají do TMR, kterou přihrnují ručně, a zbytek dostávají krávy v robotu.

Také pan Srb zná automatické krmné linky, ale pořizovat si ji neplánuje, protože v jejich podmínkách by to bylo nereálné, zejména z důvodu nutnosti vybudovat přípravnu krmiv a krmivo do ní předem navážet. Mnohem více ho zaujaly technologie, které se využívají v USA. „Viděl jsem na YouTube video, na kterém krmný vůz sám zajížděl do silážní jámy a krmivo si vykusoval. To by pro nás bylo mnohem zajímavější,“ upřesňuje pan Srb.

Závěrem

Automatické krmné linky lze doporučit zejména pro větší farmy, optimum je ji mít ke dvěma a více dojicím robotům. Pro menší farmy, jako například v článku, tolik vhodné nejsou z hlediska ceny a potřebných prostor. l Autorka článku děkuje všem chovatelům i společnostem, uvedených v tomto článku, za poskytnutí svých postřehů a zkušeností.

autor: Jana Čermáková, Chov skotu

Publikace ke stažení: Chov skotu září 2017: Robot na krmení - Úspora času a dřiny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace