Ještě před vypuknutím pandemie koronaviru COVID-19 se měla v prostorách Uhelného Mlýnu v Libčicích nad Vltavou konat konference MLÉKO 2025 pořádaná společnostmi Lely a AGRO-partner s.r.o. ve spolupráci s partnery poskytující pojišťovací a finanční služby v oblasti stájových technologií a staveb – firmy RESPECT, Erste Leasing, Agroteam CZ, DE HEUS, PAMA a I. Kamenická stavební a obchodní firma. Organizátoři se nechtěli vzdát myšlenky zrušení akce a ochudit tak přihlášené posluchače z řad velkých zemědělských podniků o zajímavé poznatky, a tak v prvních dvou týdnech v květnu uspořádali dvoudenní konferenci alespoň virtuálně.

Virtuální konference MLÉKO 2025 byla především určena pro velké zemědělské podniky zabývající se chovem skotu nad 350 ks, neboť mezi hlavní témata byla zařazena automatizace v prvovýrobě mléka a zvýšení efektivity provozů. Teoretickými a praktickými informacemi diváky seznámila řada významných osobností jak z České republiky, tak zahraničí.

Moderování se ujal známý herec Roman Zach. První den v úvodu konference diváky přivítal Tomáš Hrůša, jednatel společnosti AGRO-partner, která už 20 let zastupuje Lely v ČR.

Jako první přednášel Martin Pýcha ze Zemědělského svazu ČR na téma Význam produkce mléka v českém zemědělství a potenciál automatizace. Kromě představení poslání Zemědělského svazu ČR, hovořil také o významu produkce mléka v českém zemědělství, o potenciálu automatizace a robotizace, o které je přesvědčen, že je velmi důležitá pro české zemědělství. Rovněž prezentoval aktuální statistické údaje. Tak například uvedl, že se dojivost zvýšila a v tomto směru ČR patří ke světové špičce. Mléčná užitkovost je u nás třetí největší v EU. Mlékárny od českých zemědělců nakupují 2,5 miliardy litrů mléka ročně. O půl miliardy litrů mléka ale čeští zemědělci vyprodukují více, tento objem jde na export - mléko se zpracovává v zahraničí. Zároveň poznamenal, že čeští zemědělci jsou šikovní a produkují mléko, jehož kvalita se neustále zvyšuje. Tento úspěch je u nás založen na dlouholetém mlékárenství, moderní struktuře prvovýroby mléka a využívání moderních faremních technologií včetně automatizace. Pro české zemědělce je mléko z hlediska celkového podílu na celkových tržbách dnes nejdůležitější. Zhruba 30 % tržeb z hlavních komodit (rostlinné, živočišné) tvoří mléko. Zemědělci v ČR ale prodávají mléko za ceny, které nejsou srovnatelné s cenami v EU.

Výroba mléka má významný růstový potenciál a dobrou perspektivu

Předseda českomoravského mlékárenského svazu Jiří Kopáček přednášel na téma Trh s mlékem. Sám v úvodu prohlásil, že je přesvědčen, že trh s mlékem má budoucnost. I on přišel se zajímavými údaji. Tak například v roce 2018 bylo vyrobeno celosvětově 704 miliard litrů kravského mléka, z toho čtvrtina byla vyrobena v EU. Růst ale zpomaluje, což do budoucna může znamenat nedostatek mléka. Společenská poptávka po mléce je však vysoká. Průměrný počet dojnic v ČR se trvale snižuje a v posledních letech se ustálil na 362 000 kusech. Průměr mléčné užitkovosti naopak roste – 8526 l na dojnici v roce 2018. Výroba mléka překročila v roce 2018 opět úroveň 3 miliard litrů (mírně stoupající tendence). Spotřeba mléka a mléčných výrobků v roce 2019 měla rekordních 249 kg (v hodnotě mléčného ekvivalentu - tzn. že se mléko svojí spotřebou na výrobu přepočítá i ze sýrů, jogurtů a tvarohů).

Pandemie koronaviru COVID-19 letos zasáhla do dobře rozvíjejícího se trhu s mlékem. Mohli jsme zaznamenat pokles obchodu, snížení exportních příležitostí, tlak na ceny mléka jako surovinu a mléčných výrobků a růst skladovacích zásob zejména komoditních výrobků. Podle Kopáčka je to ale dočasný jev. Výhodou ovšem je, že i přes krizi je stále mléko základní surovinou pro výrobu potravin. Mléko obsahuje veškeré makroživiny a mikronutrienty, které jsou důležité pro náš život.

Robotizace a automatizace řeší nedostatek chovatelů a ošetřovatelů zvířat

Po roce 1989 prošla živočišná výroba velkou redukcí, nyní se však chovy zvětšují. Předpovědí do dalších let je, že poptávka po rostlinných i živočišných produktech poroste. Zemědělci a chovatelé se na to připravují, do automatizace a robotizace svých provozů investovalo v posledních 10 letech 57 % podniků. Největší poptávka je po navigačních systémech a na druhém místě jsou senzory používané v živočišné výrobě - pro detekci čerstvě narozených mláďat, systémy měření aktivity, zdravotního stavu apod. Pro konferenci byl ovšem nejzajímavější údaj, že 26 % investic směřovalo do nákupu robotů – roboti pro sklizeň úrody, robotické sekačky a dojicí roboti. Podle Pýchy je důvodem těchto investic do robotizace optimalizace výrobního procesu a zvyšování efektivity výroby. Téměř 20 % podniků investovalo proto, že potřebovalo nahradit chybějící pracovníky, kteří na trhu nejsou. V posledních dvou letech se s nedostatkem vhodné pracovní síly potýkalo 80 % zemědělských podniků. Chybí především chovatelé, ošetřovatelé zvířat a obsluhy zemědělských strojů.

S tím, jak rostou mzdy v posledních letech, tak to vede k tomu, že stále více chovatelů investuje do dojicích robotů a jiných technologií. Pokud podle Pýchy budeme chtít udržet konkurenceschopnost českého zemědělství, nahradit nedostatek pracovní síly a snížit dopady zemědělství na životní prostředí, nevyhneme se digitalizaci a robotizaci zemědělství.

O řešeních v oblasti automatizace a robotizace nabízející firmou Lely bude pojednávat samostatný článek.