Datum zveřejnění: 29.10.2020
O tom, jak probíhalo spuštění dojicího robota na farmě či jakých výsledků zde díky nové technologii nyní dosahují v rámci chovu dojnic, s námi pohovořil zástupce Zemědělského družstva Nečín, Jan Koukolíček. Společnost se stala jubilejním stým uživatelem robota Lely Austronaut v České republice.

 

Loni společnost AGRO-partner s.r.o. Soběslav, která zajišťuje prodej, podporu a servis robotických zařízení a dalších technologií Lely, instalovala stého dojicího robota Lely Austronaut v Zemědělském družstvu Nečín na farmě Drhovy.

Mléčná farma Drhovy byla uvedena do provozu v roce 2019. Vystavěna byla produkční hala s mléčnicí a jímkami. Dojnice jsou zde chovány dle nejvyššího standardu welfare: prostory plní základní požadavky, jako jsou suchá a dostatečně velká plocha pro odpočinek, vstávání a uléhání, dostatečné množství kvalitního krmení a vody, suchá a neklouzavá podlaha a dobrá ventilace. Dojení probíhá pomocí tří dojících robotů Lely Astronaut A4. Mléko dodávají do německé mlékárny Goldsteig Cham, takže podle požadavků mlékárny nesmí krmivo pro krávy obsahovat GMO a glyfosát, proto ZD Nečín hospodaří bez používání geneticky modifikovaných organismů a totálních herbicidů. Během vegetace jsou krávy přikrmovány čerstvou pící (vojtěška, jílek). Díky výběru plemene krav, které jsou zde chovány, má mléko vysoký podíl bílkovin a tuků. Na farmě Drhovy je provozován i veřejný mlékomat.

Po období sucha v družstvu hodně investovali do obnovy luk. V dubnu letošního roku úroda nevypadala dobře, pak ale zapršelo a situace se rázem zlepšila. „Loni jsme zaseli jetel. Pěkně nám vzešel, ale nakonec uschnul. Přešli jsme na vojtěšky a začali obnovovat louky. Letos je úroda dobrá, krmení by mělo být dost a konečně si uděláme zásoby. Za poslední čtyři roky nás dokupování krmiva stálo několik milionu korun,“ uvedl předseda představenstva Ing. Jan Koukolíček, PhD. Naše kroky mířily do nové velké a vysoké stáje pro skot, kde se udržuje konstantní teplota vzduchu. Po bocích stáje jsou umístěná teplotní a větrná čidla, takže jakmile začne foukat vítr, boční plachty se zatáhnou. Prvního dojicího robota zde spustili loni po Velikonocích. Zpočátku začínali na dvou robotech, nyní plánují instalovat už čtvrtého.

Klasická dojírna nebo stáj s robotem?

ZD Nečín chová 600 dojnic, s telaty a jalovicemi jde dohromady o 1000 kusů dobytka. Na jednoho robota připadá zhruba 50 krav. Ale jelikož chovají odolné a nevybíravé plemeno červené straky, podle pana Koukolíčka by zvládli i 60 krav.

ZD Nečín využívá na středisku v Oborách klasickou dojírnu. Jeden z kravínů však už byl v katastrofálním stavu a navíc se objevil problém s nedostatkem zaměstnanců. „Začali nám ubývat lidi, a tak jsme problém řešili pracovníky z Ukrajiny, kteří se o krávy velmi dobře starali. Dokonce se zvýšila dojivost o 20 %,“ řekl Koukolíček, který i tak chtěl celý systém chovu posunout na vyšší úroveň směrem k robotizaci: „Pokud bychom chtěli postavit novou klasickou dojírnu, bylo by nutné přijmout další čtyři lidi, na které jsme neměli, a opět bychom museli přijmout pracovníky z Ukrajiny,“ a dodal: „Byli jsme rozhodnuti, že buď zvolíme stáj s dojicími roboty a finančně nás to jednorázově zatíží, ale bude to fungovat, jak jsme si představovali, nebo budeme muset krávy vybít - to by ale znamenalo upravit celý osevní postup a propustit lidi. Takže jsme se rozhodli pro technologie od Lely a zatím se to jeví jako dobré rozhodnutí. Doufáme, že to tak bude i nadále.“ Nejprve začali objíždět uživatele dojicích robotů, a nakonec se jim koncepce od Lely zalíbila. „Byli jsme se podívat na farmy, kde roboty Lely používají 10-12 let, takže jsme usoudili, že to budou kvalitní stroje, a nikoliv spotřební zboží. Museli jsme pak přesvědčit naše zootechničky, které z toho v počátku nebyly nadšené. Jiní zootechnici tvrdili, že krávy z vazného ustájení budou jen ležet a nebudou k robotům chodit. Obavy se ale nenaplnily, krávy si zvykly hned,“ dodal Koukolíček.

Chod farmy Drhovy nyní zajišťuje šest lidí. S rozběhem robotů pomáhal Petr Štrébl ze společnosti AGRO-partner, který má na starost podporu faremního managementu. V prvopočátku musí být každá kráva navedena k robotu a změřit jí struky. Robotu nedělá problém ani to, když má kráva struky tři. Po prvotní „registraci“ každé krávy už pak procesy dojení a podobně probíhají automaticky.  

Z vazných stájí do volného ustájení

Nyní na farmě plánují instalaci už čtvrtého dojicího robota Lely Austronaut. „Suchostojné krávy se nachází v jedné čtvrtině stáje, takže je nejspíše umístíme ven pod přístřešek, abychom sem mohli instalovat čtvrtého robota,“ seznámil nás s plány pan Koukolíček s tím, že změna technologie dojení je sice finančně náročná, ale vrátí se v podobě větší spokojenosti krav, vyšší dojivosti a kvality mléka. Na farmě zpočátku vůbec nečekali, že jim nová technologie dojení půjde tak dobře. „Největší strach jsme měli z krav, ale ty to nakonec zvládly velmi dobře na to, že tři čtvrtě z nich přešla do volného ustájení z vazných stájí. První den při spuštění bylo na jednoho robota 40 krav – osm krav přišlo k dojení hned samo, druhý týden se dobrovolně dostavilo už patnáct dojnic a číslo se pak postupně ještě zvyšovalo. Krávy jsou velmi chytré,“ uvedl Koukolíček.

Pan Koukolíček oceňuje filozofii firmy Lely, která razí přístup volného pohybu krav, to znamená, že si kráva může v každém okamžiku během dne sama zvolit, co bude dělat (lehnout si, jít se nakrmit, procházet se apod.). To vše napomáhá větší spokojenosti dobytka a vyšší dojivosti. Jak můžeme v případě ZD Nečín pozorovat, v praxi to funguje. Jedna dojnice nyní poskytne průměrně až 30 kg mléka denně, na vazném ustájení dojila 17 kg. Kráva denně navštíví robota průměrně 2,6 až 2,7 krát, na klasické dojírně by proběhla denně dvě dojení. Jedné dojnici je povoleno zhruba pět dojení v nastaveném dvou až tříhodinovém intervalu. „Po týdnu od spuštění robotů jsme se dostali na dojivost, kterou jsme měli, když byly dojnice ve starém kravínu. Průměrný denní nádoj se ale začal zvyšovat až na 25 kg. Říkali nám, až budou mít krávy druhou laktaci na nové stáji, tak se to projeví ve vyšší dojivosti. Tomu jsem moc nevěřil, protože krmení tehdy nebylo moc dobré. Nicméně dojivost opravdu stoupala a nyní se pohybuje kolem 30 kg a krávy jsou spokojené,“ uvedl Koukolíček.

Naměřené údaje o dojnici poslouží mimo jiné k predikci nemocí

U dojicího robotu Lely Astronaut A4 zvíře vchází a vychází z dojicího boxu rovně. Při dojení jsou zvířeti podávány granule, které jej lákají se k robotu během dne vracet. Pozice struků je určována pomocí 3D kamery, která je schopna vyhodnocovat hloubku snímku. Kamera snímá vemeno a tak se rameno pohybuje spolu s ním. Díky tomu dochází k rychlejšímu nasazení strukových násadců. Na trhu už je k dispozici vylepšená verze Lely Astronaut A5, u které byly sníženy jak náklady na elektrickou energii o 20 %, tak požadavky na pravidelnou údržbu. K tomu byla navíc zvýšena výkonnost zařízení.

Dojicí robot je schopen provádět různé úkony a sbírat celou řadu údajů o dané dojnici. Jde především o identifikaci zvířete, vyhodnocení jeho pohybové aktivity, tělesné teploty, zvážení s následným vyhodnocením tělesné kondice či přidělení poměrné dávky koncentrovaného krmiva. Po procesu dojení dojde k automatickému čištění a dezinfekci příslušenství robota.

Naměřené údaje se sbíhají v počítači zootechničky, která dokáže data vyhodnocovat a díky nim například předcházet různým nemocím krav nebo včas reagovat na speciální požadavky dojnice. „Robot sbírá tolik údajů, že je zatím nejsme všechny schopni vyhodnocovat. Ještě se učíme. Robot například dojnici váží, sleduje počet dojení, nachozené metry apod., je tam i senzor, jenž měří, jak kráva stojí. V robotu máme zadány údaje, a jakmile se zjistí, že kráva trpí například zánětem, otevřou se jí dvířka do speciální zóny, kde se o ni postará zootechnička nebo veterinář, jež ji díky tomu nemusí hledat ve stádě. Je-li identifikován zánět, robot mléko ani nepošle dál do tanku,“ uvedl Koukolíček. Správu celého chovu a poskytování detailních informací o každém stroji i zvířeti zabezpečuje systém Lely T4C.

Vlivem původu dojnic –  z vazného ustájení, v němž krávy nebyly zvyklé chodit – se začínají projevovat problémy s paznehty. Neblahý vliv má navíc i menší míra stlaní slámy. I to je ovšem na farmě v řešení. Vedení má v plánu pořídit další technologii od Lely – ostřik paznehtů Lely Meteor, který se instaluje na robota. Vizí pana Koukolíčka je plně robotizovaná stáj včetně robotického krmení a přihrnování krmiva. V tomto směru má co nabídnout opět Lely, a sice robotický přihrnovač krmiva Juno. Jak sám předseda představenstva říká, stále je se kam posouvat. Rád by dojnicím dopřál i drbátka, která mimochodem Lely také vyrábí.