Datum zveřejnění: 30.04.2016
Bratři Hrůšovi společně pokračují v tradici rodinné firmy AGRO-partner v Soběslavi, která letos slaví 25 let působení na trhu.

Ing. Tomáš Hrůša vystudoval VŠE v Praze a nyní jako výkonný ředitel zajišťuje chod celé organizace. Jeho mladší bratr Ing. Jan Hrůša absolvoval JČU v Českých Budějovicích na Zemědělské fakultě a ve funkci ředitele divize zemědělské techniky se věnuje prodeji a servisu zemědělských strojů.

Rozhovor s Ing. Janem Hrůšou

Každý chovatel by měl zvyšovat efektivitu krmení na maximum, tedy dodat skotu co nejkvalitnější krmivo. Vše začíná sklizní píce. Jak vypadá konstrukce moderní žací lišty, obraceče či shrnovače, zajišťujících píci bez příměsí a v maximální kvalitě?

Jak říkáte, kvalitní strava je základ. Čím lépe krmíte svou krávu, tím více vám naroste nebo nadojí. Firma Lely řeší celou problematiku krmení skotu od sklizně píce až po sklenici mléka. Na konci stojí zdravá a produktivní kráva. Proces kvalitního krmení začínáu žací lišty. Námi nabízené lišty disponují modulárním systémem včetně pohonu jednoho šestihranného hřídele. Díky tomu je lišta lehčí a má menší požadovaný příkon. To znamená, že za stejný čas poseká větší plochu. Vůči konvenčním konstrukcím ušetří zemědělec na jednom hektaru až jeden litr paliva. Pokud poseče 500 ha za rok, ušetří za deset let zhruba 150 tisíc korun na palivu. Jakmile posečeme, je třeba píci pro stejnoměrné proschnutí obrátit. Obraceč Lely Lotus, ať v nesené, nebo v tažené verzi, má patentované zahnuté prsty. Umožňují větší průměr rotoru, a tím pádem menší pracovní otáčky, což vede opět k úsporám paliva. Tyto prsty pracují nad povrchem země a obrací píci stejně jako tradiční hrábě, navrchu řádku je píce vlhká a vespod suchá. Nekvalitní obraceče hmotu smíchají. Navíc díky šetrnému obracení se neodlámou výživné lístky a krmivo se neznečistí zemí. Stroj je velmi stabilní, při práci se nerozkmitává a umožňuje pracovat rychlostí až 15 km/h. Po zavadnutí přichází na řadu shrnovač. Lely Hibiscus je robustní a konstrukčně velmi jednoduchý. Nemá se na něm proto co rozbít či opotřebit. Při údržbě stačí promazat pár míst. Díky lehce zahnutým prstům není píce hrnuta, ale nesena na řádek. Tím se znovu minimalizuje odlomení listů a znečištění zemí. Kvalitní stroje sice patří vždy mezi dražší, ale jak vidíte, šetří čas farmáře a v průběhu životnosti stroje se ve srovnání s levnější konkurencí bohatě vyplatí.

Jak tedy lze ovlivnit kvalitu krmiva v průběhu sklizně?

V první řadě je důležité zvolit správný čas sklizně. Například začneme-li porost kosit v poledne namísto v 6 hodin ráno, získáme tím k dobru 30 g cukrů na kilogram sušiny. Také je důležité sklidit co nejrychleji, aby se v sušině zakonzervovalo co nejvíce cukrů. To znamená zajistit stejnoměrné proschnutí píce a neznečistit ji zemí. Salát sypaný pískem by vám také nechutnal. Zkrátka, rozdíl mezi správnou nebo odbytou sklizní píce se pozná na zdraví a užitkovosti krav.

Jaké lisy na balíky nabízíte a o jakou konstrukci projevují zemědělci největší zájem?

V současné době jsou stále nejvíce oblíbené lisy s variabilní komorou. U nás konkrétně je to lis Lely Welger RP. Poměr prodaných lisů tvoří čtyři s variabilní komorou na jeden s pevnou komorou. V tomto ohledu však představuje ČR spíše výjimku. V ostatních zemích je poměr téměř vyrovnaný. Současně se zvyšuje poptávka po kombinaci lisu s baličkou Lely Welger RPC Tornado, která významně zkracuje potřebnou dobu sklizně. Brzy představíme novinku – Lely Welger CB, lis s kontinuálním lisováním, který nezastavuje, aby vyložil balík. Letos je ještě na testovacích farmách po celém světě, a pokud se osvědčí, půjde příští sezónu do prodeje. Ovšem poptávky po něm evidujeme již nyní, zejména ze sektoru službařů.

Sklidit pícniny v optimálním termínu a kvalitě vyžaduje často nejvýkonnější techniku. Jakých záběrů dosahují moderní stroje?

Potřeby našich zákazníků se velmi různí. Jedni mají drobné členité pozemky v horách, jiní zas velké plochy pícnin. S našimi stroji jsme schopni uspokojit všechny poptávky. Záběr při sečení se pohybuje od 2 do 9 m, při obracení a shrnování pak od 3 do15 m. V loňském roce jsme na domácím trhu představili konstrukčně unikátní 15metrový shrnovač Lely Hibiscus 1515, který vyniká nekompromisní stabilitou při práci. Při rozložení na maximální záběr 15 m mají kola rozchod až 6 m. A takový stroj jen tak nepřevrátíte. Maximální výkon techniky za každou cenu však není vždy žádoucí. Například měřítkem kvality práce lisu není pouze rychlost výroby balíku, ale zároveň i jeho utužení. Proto je dobré si vždy před nákupem stroje spočítat, kolik balíků lis sklidí z jednoho hektaru a následně vyčíslit náklady na jejich logistiku a skladování. Tam lze najít úspory, které ospravedlní počáteční investici do kvalitního lisu. V oblasti senážovacích strojů prodáváme od r. 2015 vozy Lely Tigo v profi variantě s unikátním multifunkčním čelem a objemem od 45 do 100 kubíků stlačeného materiálu. Několik těchto vozů u nás už jezdí.

Rozhovor s Ing. Tomášem Hrůšou

Přejděme do stáje. Pozorujete v ČR trend západní Evropy, kde počet automatických systémů dojení roste?

K naší radosti většina tuzemských malých a středních farem uvažuje o koupi dojicího robota. Mimochodem příští rok bychom měli překonat hranici 200 námi instalovaných robotů.

Je dojicí robot vhodný i do velkých stájí?

Samozřejmě. Během posledních dvou let vzrůstá v ČR zájem o automatizaci dojení i u větších farem. Připravujeme stále více projektů i pro farmy do 500 kusů. V sousedním Německu najdete farmy třeba s 20 roboty. Výhody robotického dojení lze vysvětlit jednoduše na nákladech. Konkrétně v chovu skotu máme tak nízkou produktivitu práce, že pokud přepočtete platy lidí na vydojený kilogram mléka, je vám jasné, že automatizací okamžitě šetříte. Další faktor, který hovoří ve prospěch dojicích robotů, představuje nedostatek kvalitní pracovní síly. Kromě toho, pokud chcete v běžné dojírně zajistit častější dojení a zdraví vemene, neobejdete se bez další směny a vyšší pracnosti. Když tyto finanční náklady zkombinujete s volným pohybem krav, zabijete několik much jednou ranou. Čísla hovoří jednoznačně ve prospěch robota.

Jakou budoucnost mají v našich podmínkách automatické krmné systémy a v jakých provozech jsou přínosem? Myslíte si, že mohou nahradit standardně používané krmné vozy? V jakých případech?

Automatické krmné systémy představují v Čechách novinku. Nainstalovali jsme doposud tři a osm dalších je naprojektováno. Vhodné jsou do všech stájí, protože fungují jako skládačka. Pokud je farma větší a nestačí jeden vůz, snadno přidáme další. To vše pouze s jednou kuchyní, tedy prostorem, kde probíhá naskladňování, nakládání a míchání krmiva. Typická farma na Lely Vector má od 250 do 500 kusů zvířat. Smysluplné však mohou být i větší nebo menší projekty, vždy záleží na konkrétních okolnostech. Hlavní výhodu automatického krmení opět představuje nižší náročnost na lidskou obsluhu. Kromě toho se výrazně uspoří pohonné hmoty. Dále mají zvířata stálý přístup ke krmení, protože Vector je zásobuje pravidelně po malých dávkách bez zásahu člověka. Instaluje se jak ke konvenčnímu, tak k automatickému dojení, kde se jeho pozitiva dále zvýrazňují. Zejména, když celý systém pohodlně ovládáte jedním softwarem.

Jaká další zařízení ulehčující obsluze práci a zpříjemňující dobytku pobyt ve stáji jsou v současné době na trhu?

Například automatický přihrnovač krmiva Lely Juno je v současné době obchodně úspěšný. Ačkoli byl jeho nástup na domácím trhu vlažný, už jsme prodali více než 100 kusů. V roce 2015 se u nás ve firmě stal nejprodávanějším strojem a jeho obliba stále roste. Často teď řešíme příjemné starosti, když nevíme, kam jej dřív instalovat. Některé farmy si postupně nakoupili tři i čtyři zařízení. Další specialitu představuje rotační kartáč na drbání dobytka. Když třeba vypadne proud a kartáč se zastaví, krávy pak u něj stojí frontu. Bohužel někteří farmáři stále podceňují spokojenost svého stáda a sami se tak připravují o vyšší produkci mléka. Ještě bych rád zmínil automatický světelný režim. U slepic každý chápe, že při špatném osvětlení málo nesou. U krav je to stejné. Zkrátka, pokud chcete tank plný kvalitního mléka, dopřejte svým zvířatům komfort.

U jaké techniky pro živočišnou výrobu zaznamenáváte největší technický či technologický posun?

Jednoznačně u automatického systému krmení, kde Lely Vector posunul hranice možností na novou úroveň. Kromě něj jakoby farmy znovu objevily nesporné přínosy automatických systémů napájení telat. Teletníků teď stavíme jako nikdy dříve.

Na závěr ještě jedna otázka. Mnohé chovy se potýkají s problémem rentability. Lze volbou správné techniky snížit provozní náklady a zvýšit produktivitu práce?

Farmaření nemusí být otročina. Smysluplná automatizace je klíčem pro úspěšnou budoucnost chovů. Zhruba třetina farem, které zavedly automatické dojení s jedním Lely Astronautem, si časem dokoupily další kusy právě z důvodu celkové rentability. AGRO-artner přináší radost na každou farmu už 25 let, a to doslova. Nechte dřinu strojům a užívejte si plody své práce.

Jiří Hruška
redaktor pro
časopis Farmář - Mechanizace zemědělství

Publikace ke stažení: 04/2016 - Farmář, Mechanizace zemědělství - Technika pro živočišnou výrobu