Datum zveřejnění: 02.10.2017
Akciová společnost Selekta Pacov je zemědělský podnik orientovaný jak na živočišnou, tak na rostlinnou výrobu, konkrétně šlechtitelskou činnost v produkci brambor. Selekta Pacov je hlavně díky nadšení spolumajitele Ing. Josefa Diviše a jeho rodinných příslušníků průkopníkem robotického dojení v České republice.

Selekta Pacov, a. s., byla založena roku 1992 oddělením majetku Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod v rámci kupónové privatizace. Hlavní činností společnosti je novošlechtění a udržovací šlechtění brambor, produkce bramborové sadby, výroba mléka a ostatní zemědělská činnost.

Společnost v současnosti hospodaří na 872 ha a zaměstnává 50 lidí. Hlavní sídlo je ve Starém Dvoře v Pacově, kde se nachází mechanizační středisko, sklady brambor a má zde také sídlo dceřiná obchodní společnost Sevesa, a. s. Roční obrat společnosti Selekta Pacov je 2,6 milionu eur. Novošlechtění brambor a výroba sadby zeleniny a květin ve sklenících se nachází ve středisku Hrádek u Pacova, kde je také odchovna jalovic a býků na žír. Na farmě U Louže v Pacově jsou ustájeny dojnice, telata, mladý skot a jalovice. Společnost je vlastníkem jedenácti odrůd brambor – sedm je určeno pro zpracování a čtyři jsou odrůdy konzumní.

První dojicí robot v republice

První instalace dvou dojicích robotů Lely Astronaut se v Pacově konala v listopadu roku 2003. Začátky nebyly jednoduché, na světě tehdy příliš dojicích robotů v praxi nefungovalo. Brzy ale přibývaly další a Selekta u zavedené značky Lely zůstala. Dnes má a. s. Selekta Pacov instalovány čtyři roboty Astronaut A2 a jeden nejnovější generace A4.

Podle produktového a technického specialisty Lely z firmy AGRO-partner Soběslav Petra Štrébla se i čtrnáctileté roboty po určitých úpravách dokážou dostat na výkonnost novějších typů. Významný posun kupředu zaznamenala technologie, zejména když se roboty staly součástí stáje a zvířata již nemusela vcházet do nitra dojicího boxu.

„Instalace robotů Lely znamená i jiný management farmy – musí se optimálně nastavit spolupráce – farmář – my jako servisní
organizace – krmivář. To se v Pacově podařilo. V České republice zanedlouho bude na mléčných farmách 200 dojicích robotů Lely. Daří se nám průměrně dosahovat 147 dojení za den na jednom automatu, ale není výjimkou ani 200 dojení denně. Průměrná doba návštěvy robota (podojení) je v České republice šest minut a padesát sekund. Nejlepší farmy mají pět minut a třicet sekund. Je třeba se naučit ze systému získávat data a aplikovat je v chovu,“ představil produktivitu tuzemského robotického dojení Petr Štrébl z firmy Agro-partner, která byla partnerem i v rámci kongresu Evropských chovatelů mléčného skotu (EDF).

Na sběr a vyhodnocení dat se v Pacově využívá počítačový program T4C (Time for Cows) online. Výstupy se hodnotí několikrát denně, a proto je možné na vzniklou situaci okamžitě reagovat (říje, zdravotní stav, organizace). O většině postupů jsou pořizovány záznamy a součástí je i kamerový systém (dojení + porodní boxy).

Stádo převedeno na holštýnské

„V roce 1992 jsme začali s převodným křížením z českého strakatého plemene na plemeno holštýnské. Dnes je celé stádo registrované v plemenné knize holštýnského skotu České republiky,“ představil Josef Diviš vývoj skladby stáda. „Dojnice, kterých chováme asi 330, jsou ustájeny ve dvou stájích s boxovým uspořádáním. Napájí se temperovanou vodou z velkokapacitních žlabů. Ve stájích se větrá odkrytými stěnami stáje a hřebenovou štěrbinou. Ve velmi teplých dnech je pohyb vzduchu posílen ventilátory. Dojnice na sucho jsou ustájeny v boxech a na hluboké podestýlce, kde mohou do výběhu. Dojení krav je zajištěno čtyři dny po porodu na dojírně s dvěma boxy a ostatní laktující krávy jsou dojeny v již zmíněných pěti robotech,“ dodal Diviš.

Systém krmení a jeho organizace

„Naše farma je vybavena vlastní míchárnou krmných směsí a granulační linkou pro výrobu pelet pro příkrm v robotech. Výhodou tohoto systému je to, že známe všechny komponenty, které krmíme,“ upřesnil Josef Diviš. Krávy na sucho a před porodem jsou krmeny jednou denně dvěma typy krmné dávky. Směsná krmná dávka je zajišťována horizontálním míchacím krmným vozem. Krmení PMR (Partly Mix Ration) je nabízeno dvakrát denně a část krmné směsi dostávají dojnice v robotech v závislosti na fázi laktace a na množství nadojeného mléka.

Systém řízení reprodukce a detekce říje

Pro inseminaci u jalovic se s Pacově využívají přirozené říje. Detekci říje usnadňuje systém Cowmanager na bázi ušních čipů. U dojnic, kde je řízená reprodukce, se využívá systém pedometrů a SCR systém (na opasku) v kombinaci s Cowmanagerem. Inseminaci provádí externí inseminační technik, pro problematická zvířata se používá býk z vlastního chovu.

„Inseminační dávky nakupujeme od čtyř firem a uchováváme je ve vlastním kontejneru. Využíváme prověřené, ale asi z 50 % i genomické býky. Inseminační dávky pocházejí od českých býků, využíváme i býky zahraniční, převážně z USA,“ vysvětlil přítomným Ing. Diviš.

Mezidobí je 397 dní. Věk při prvním otelení jalovic je 24,5 měsíce. Servis perioda vykazuje hodnotu 117,4 dnu. Březost po první inseminaci se u krav v posledním roce pohybovala v rozmezí 30 až 36 % a u jalovic to bylo 63–70 %.

Veterinární lékař navštěvuje chov zpravidla jednou týdně a provádí základní veterinární úkony a ošetření paznehtů. Pro zjišťování původce mastitid se používá faremní kultivace mléka od nemocných dojnic.

Práce zootechniků a ošetřovatelů

Provoz na farmě je organizován na základě týdenní periody. Denní režim je rozdělen na ranní a odpolední část (v sobotu a v neděli se provádí základní a nutné činnosti). Pracovník na noční směně má na starosti porody, provádí čištění robotů a sběr separovaného mléka. Práci na farmě zajišťuje deset pracovníků – dva traktoristé (krmení a stlaní), dva ošetřovatelé telat, dva stájníci (dojení krav po otelení a úklidstáje), tři techničky a pracovník noční směny.

Zootechnik provádí organizační činnost, sledování říje a pomoc při inseminaci, sledování zdravotního stavu, kontrolu krmení, přesuny zvířat, základní léčebné úkony. O všech těchto úkonech se pořizují záznamy.

Telata jsou po narození do dvou hodin napojena směsným mlezivem, následně zvážena a převezena do individuálních boxů. Tam jsou do čtyř dnů třikrát denně krmena mlezivem od vlastní matky. Od pátého dne jsou krmena dvakrát denně směsí okyseleného nativního mléka a mléčné náhražky. Starter – kompletní krmnou směs – mají k dispozici ad libitum, dvakrát denně je podávána voda. V letních měsících je voda k dispozici neustále. A od čtvrtého týdne mají přístup k senu. V pátém týdnu jsou převezena do společných kotců po deseti kusech. A v těchto kotcích jsou v devátém týdnu odstavena od napájení mlékem.

Do šesti až osmi měsíců jsou jalovičky chovány na hluboké podestýlce. Krmení je zajišťováno ve formě směsné krmné dávky, následně jsou převezeny do stáje se stejnou technologií s přístupem do výběhu. Ve třinácti měsících se vracejí zpět do stáje s boxovým ustájením, kde jsou až do doby před porodem.

Výroba mléka je klíčová

Největší podíl na tržbách tvoří mléko, ale i další tržní komodity jsou pro Selektu významné. Podíl na celkových tržbách je následující:

  • výrobky rostlinné výroby: 16 %,
  • brambory: 25 %,
  • sadba zeleniny a květin: 1,6 %,
  • mléko: 43 %,
  • jatečná zvířata: 12,5 %,
  • ostatní: 0,7 %.

Rostlinná výroba je zčásti zaměřena tržně a druhý hlavní podíl tvoří krmivová základna. Hlavní zemědělské plodiny pěstované tento rok v Pacově jsou: ozimá pšenice (239 ha), jarní ječmen (11 ha), brambory sadbové (108 ha), brambory na běžných plochách (58 ha), řepka
(52 ha), kukuřice na siláž (82 ha), jednoleté luskoviny na zeleno (41 ha), jetel červený (88 ha) a ostatní víceleté pícniny na zeleno (56 ha). 

Lukáš Prýmas

Publikace ke stažení:  38/2017 Zemědělec: Tam, kde se dojilo poprvé robotem