Datum zveřejnění: 28.04.2020
V předchozích částech kapitoly o optimalizaci dojení jsme vám přiblížili, co to vlastně optimalizace dojení znamená, v jakých rozměrech se pohybuje optimální nádoj za návštěvu v robotu i interval od posledního dojení. Zaměřili jsme se na faktory, které mají vliv na optimální dojení a jakým způsobem je ovlivnit, abychom systém využívali efektivně. V závěrečné části bychom si ukázali, pomocí jakých parametrů můžeme hodnotit návštěvnost a efektivitu dojení v robotickém systému dojení společnosti Lely.

 

Na úrovni stáda popřípadě podřízené skupiny, jakou mohou být prvotelky či starší krávy, obvykle využíváme tří základních klíčových indikátorů výkonu a to Počet dojení/kráva/den, Odmítnutí a Volný čas. U prvního z nich můžeme hovořit o úspěšném systému, pokud se průměrná hodnota pohybuje nad úrovní 2,5, u druhého začínáme od hodnoty 1,0. Frekvence dojení stáda pochopitelně také odráží jeho produkční úroveň, proto nečekejme u dojnic s denní užitkovostí kolem 20 kg mléka tři dojení denně, ale právě hodnoty na úrovni 2,5, někdy i nižší. Doménou svobodného pohybu je vyšší frekvence dojení oproti jiným systémů, proto bychom se nikdy neměli spokojit s průměrem 2,0 dojení denně. U vysoko produkčních stád je naopak obrovským benefitem možnost nadprůměrných zvířat dojit se i 5 x, v extrémních a ojedinělých případech i 6 x denně, proto by se průměrné hodnoty návštěvnosti tohoto stáda měly pohybovat těsně kolem hodnoty 3,0, v praxi jsme svědky i hodnot vyšších. Správně bychom se tedy měli vždy pohybovat mezi hodnotami 2,5 – 3,0, každý nárůst o 0,1 odměňuje chovatele větším množstvím mléka v tanku. Odmítnutí je velmi jednoduchý ukazatel, který v sobě skrývá značnou vypovídací hodnotu. Znamená prázdný průchod dojnice boxem robotu, protože interval od poslední návštěvy není dostatečně dlouhý a kráva aktuálně nemá povolení k dojení. Jedná se především o skutečnost, že dojnice sama přišla do robotu. Byla motivována, aby se sama, bez cizí asistence, dostavila k dojení. Výše Odmítnutí na úrovni stáda nás informuje o tom, jak dobře jsou krávy motivovány, aby dobrovolně navštěvovaly dojící robot. Základní hodnota 1,0 znamená, že v průměru každá kráva ve stádu navštíví robot právě jednou denně a je z důvodu výše popsaného odmítnuta a nepodojena. Pod tuto hranici bychom se neměli dostat a často ji chovatel pocítí zvýšeným pohybem zvířat v blízkosti dojícího robotu a někdy i vyšším počtem doprovázených zvířat k dojení. Hodnoty vyšší potom dávají smysl svobodnému pohybu zvířat, v praxi se ukazuje optimum mezi hodnotami. 1,5 – 2,5. Vyšší odmítnutí naopak indikuje sníženou kapacitu robotu, opakované točení některých dojnic přes box robotu, což často bývá důkazem nedožraného koncentrátu v robotu, tedy neoptimálního nastavení či dávkování vzhledem k délce návštěvy. Odmítnutí je také ukazatel, který nám říká, jakou šanci mají submisivní prvotelky navštěvovat robota, aniž by byly odháněny dominantními zvířaty ve stádě. Nízké odmítnutí je právě důkazem, že ty temperamentní a zvědavé prvotelky, které se obvykle vyznačují vyšším odmítnutím a počtem dojení nemají příliš životního prostoru k naplňování svých potřeb, což nás stojí významnou ztrátu mléka. Argument, že odmítnutí stojí část kapacity robotu je při zachování optimálního rozmezí naprosto lichý. U robotických boxů s přímým průchodem a zasouvacím krmným žlabem představuje odmítnutí 20 minut denně. Ačkoliv to obnáší 3 návštěvy dojení, význam odmítnutí je mnohem větší než je množství mléka z těchto dojení získané a v praxi znamená navýšení mléka v tanku než jeho ztrátu. V manažerském programu Lely T4C můžeme sledovat grafické znázornění obou parametrů i jeho pohyb během dne, i 14 dní na úrovni stáda, popřípadě skupiny. Ukazatele jsou také součástí grafických průběhů hodnocení návštěvnosti v souvislosti s dávkováním koncentrátu v robotu, s přežvykováním a příjmem krmiva na krmném stole měřenými chytrými krčními respondéry. Tyto grafy přináší rychlé informace o změně, která nastala i o důsledku, který přinesla. To pomáhá chovatelům provádět správná rozhodnutí i v oblasti optimalizace dojení. Třetím klíčovým indikátorem výkonu bývá Volný čas, což je doba, kdy je vstupní branka robotu otevřená a robot čeká na vstup dojnice. Jeho výše by neměla klesnout pod 10%, chytří chovatelé vědí, že optimum se nachází kolem 15%. Ačkoliv to vypadá, že je zde nevyužitých 15% denního času robotu, opak je pravdou, kterou oceňují především submisivní zvířata. V této úrovni jim totiž umožňuje vyšší návštěvnost v robotu, která vždy přináší kvalitní mléko, ale i zdraví dojnice. Proto zkušení chovatelé kroutí hlavou nad marketingovými sliby 70 dojnic na robotu a volí nižší počet krav ve prospěch vyšší frekvence dojení, stejného nebo i vyššího množství mléka v tanku, lepšího zdraví vemene, bachoru i končetin, o ekonomické stránce celé záležitosti nemluvě. Submisivní zvířata se ve stádě vyskytují přirozeně bez ohledu na výrobce robotu nebo na způsobu pohybu, jen je dobré si uvědomit, že svobodný pohyb je právě ten správný, který s hierarchicky níže postavenými zvířaty počítá a dokáže jim vytvořit dostatek prostoru pro správnou četnost dojení. Jejich prostor můžeme potom sledovat nepřímo, právě pomocí zmiňovaných indikátorů.

Doposud jsme se bavili o ukazatelích, které informují o návštěvnosti a využití robotů na úrovni stáda nebo skupin, nyní bychom se měli podívat o úroveň hlouběji, tedy na jednotlivá zvířata. Která zvířata jsou tedy pro moje stádo na dojících robotech efektivní, a která nejsou vhodná? Pokud se budeme pohybovat v ideálech robotické dojnice, musíme si uvědomit, co od ní vlastně čekáme. Měla by to být kráva, která je dobře motivována k pravidelné návštěvnosti, při vstupu do robotu je klidná, robotu se nebojí a po celou dobu se věnuje pozvolna dávkovanému koncentrátu od začátku až do konce návštěvy. Ošetření před vlastním dojení, tedy čištění a stimulace struků i následné nasazování strukových násadců na struky proběhne v pořádku a na poprvé. Mléko se spouští po několika vteřinách a průměrný tok mléka přesahuje rychlost 5 kg za minutu. Taková to dojnice je podojena za ani ne 5 minut a vytváří prostor pro další takové. Připadává vám to, jako pouhá teorie? Proč? Nemáte ve svém stádě alespoň jednu takovou? Určitě ano! Proč jich tam tedy nemít více? Proč si nevyšlechtit takové stádo celé nebo o tom začít uvažovat dříve než začnete investovat do automatizace výroby mléka?

Patrné je tedy využívání dojnic, které mají vysoký nádoj za krátký čas v boxu. Manažerský program Lely T4C ho využívá v různých přehledech dojnic zaměřených právě na efektivitu dojení (Efektivita dojícího robota, Chování během návštěvy). Tam si můžeme dojnice seřadit a určit jaký podíl neefektivních zvířat, která nedosáhnou minimální úrovně 2,0 kg mléka za 1 minutu v boxu (hodnota vztažená k holštýnskému plemeni), může být v rámci střednědobých strategických cílů farmy nahrazen efektivnějšími dojnicemi nebo kam zaměřit své připařovací plány. Ve stejných sestavách můžeme také sledovat průměrné nádoje za návštěvu jednotlivých krav, průměrné a maximální dojitelnosti a také chování dojnic v souvislosti návštěvností dojících automatů. Praxe ukazuje, že průměrné dojitelnosti holštýnského stáda (kg mléka za minutu) některých více jak 10 letých robotických farem stále nedosahuje ani 2,5 kg/min, zatímco na jiných farmách hodnota překročila hladinu 3,0 kg/min. Směr šlechtění by v tom ohledu měl respektovat fakt, že chovatel využívá dojící roboty, nicméně ani majitelé dojíren nemohou tento ukazatel podcenit, protože má vliv na výkon celé dojírny a pracovní čas obsluhy.

Dojící robot na farmě již dnes není pouze o nahrazování lidských pracovníků, je to nástroj, který nás musí posouvat dál, ukazovat nám, co ve stádě může být zlepšeno a nikoliv udržovat chyby a nedostatky již existující. Je to další šance a výzva, která nás vede k vyšším výkonům a dalším cílům. Je to silný partner, stejně jako dojnice a společně vytváříme silný tým na cestě optimální produkce kvalitního mléka. Optimalizace dojení v automatických systémech, která je součástí práce Podpory faremního managementu nadstavbou běžné uživatelské praxe a je nesmírně důležitá v efektivním řízení stáda na dojících robotech.