Datum zveřejnění: 30.03.2020
V první části Optimalizace dojení u automatického dojení Lely jsme popsali, v čem tkví tajemství řízení kapacity robotů ve svobodném pohybu, a na základě kterých ukazatelů ji můžeme ovlivňovat.

 

Definovali jsme dva krajní případy typů dojení, které mají vliv na kapacitu a výkon dojících automatů a v této části se zaměříme na to, jak maximalizovat dojení v optimálním intervalu a s optimálním nádojem na úkor dojení s krátkým intervalem i nízkým nádojem a na druhé straně dojení s dlouhým intervalem a vysokým nádojem.

Problém s vysokým procentem dojení, kdy dojnice navštíví robot velmi brzy po předchozí návštěvě (méně jak 6 hodin) a nadojí méně jak 8 kg mléka, ukrývá několik zásadních problémů. Ten první je nejjednodušší, pokud dojnice přichází do robotu s malým množství mléka, může se stát, že v jedné nebo více čtvrtí nebude dostatek mléka a systém vyhodnotí návštěvu jako neúspěšnou kvůli velmi nízkému nebo nulovému času dojení dané čtvrti. Neúspěšné dojení znamená v průměru 6 minut ztráty kapacity robotu a často také znamená nutnost opětovného podojení, tedy i lidské práce. Při deseti neúspěšných dojeních se chovatel připravuje o hodinu kapacity systému, o ztrátu svého času a pochopitelně i o mléko. Druhý problém spočívá ve ztrátě kapacity robotu kvůli fázi přípravy vemene. Každá příprava trvá více méně stejnou dobu kolem dvou minut a zahrnuje čištění a stimulaci struků dezinfikovanými kartáčky robotu. Dojnice, která je dojená 4 x denně, spotřebuje právě 8 minut na tuto přípravu, to je o 4 minuty více denně než dojnice, která se s nízkým nádojem na návštěvu pod 8 kg podojí jen 2 x denně. Pokud bychom teoreticky měli ve stádě na jednom robotu 30 podobných zvířat, připravili bychom se o 120 minut dojení, kde je výsledkem mléko v tanku. Třetí komplikace má vliv i na zdraví vemene, protože vysoká frekvence dojení může mít vliv na poškození tkáně struku v důsledku častého namáhání. Kromě mechanického poškození se struk snadno stává otevřenou vstupní branou pro stájové patogeny, které způsobí zánět vemene spojený se ztrátou mléka a zvýšenými veterinárními i pracovními náklady.

Jak se těmto problémům vyhnout? Velmi jednoduše. Jejich příčina je ukryta v nevhodném nastavení manažerského programu, který umožní dojnicím s krátkým intervalem a nízký nádojem, aby se podojily, místo, aby byly robotem odmítnuty. Manažerský program Lely T4C umožňuje dojnicím přístup  k dojení na základě fáze laktace a optimálního očekáváného nádoje za návštěvu, který určuje, kolikrát se kráva může denně podojit, obvykle 2,5 x  - 5 x denně.

 

Tabulka nastavení přístupu dojícího robotu Lely Astronaut v manažerském programu Lely T4C.

Pokud je minimální četnost dojení nastavena na hodnotu vyšší jak 2,5, všechny dojnice nezačnou navštěvovat robot častěji, jak by se někdo mylně domníval, pouze to dovolí některým zvířatům jít se podojit příliš brzo s negativními efekty popsanými výše a brání tak podojení zvířat, které to skutečně potřebují. Proto je hlavním kritériem nikoliv denní produkce, která je z hlediska automatického dojení naprosto nevhodným vodítkem, ale očekávaný nádoj za návštěvu. Ten by měl být u stáda s průměrnou denní užitkovostí kolem 30 kg mléka na úrovni 10 kg mléka, u užitkovosti stáda 45 kg na úrovni 14 kg mléka za návštěvu a u stáda s užitkovostí kolem 20 kg mléka na úrovni 8 kg mléka. Na začátku laktace do 30 dní může být povolena četnost dojení vyšší, především u prvotelek, které vyžadují více času na zvyknutí si na navštěvování robotu. Na konci laktace naopak přístup k dojení dva týdny před zasušením omezujeme, což nám spolu s postupně snižující dávkou koncentrátu v robotu umožňuje bezpečné a zdravé zasušení. Pokud zvíře vstoupí do robotu, na základě průměrné denní produkce a doby od poslední návštěvy se stanoví očekáváný nádoj. Pokud nedosahuje nastavené úrovně, platí pro dojnici minimální počet dojení (v našem případě 2,5, tedy po cca 10 hodinách od poslední návštěvy), pokud je očekávaná skutečnost vyšší, zvíře má povoleno být podojeno až 5 x (po necelých 5 hodinách od poslední návštěvy.

Tak systém udržuje, aby byla všechna dojení v optimálním intervalu a optimálním nádoji, pokud však nastavení neodůvodněně změníme ve snaze zvýšit četnost dojení a tím i dojivost, dostaví se skryté i viditelné komplikace, které často chovatel udržuje delší dobu. Proto je dobré konzultovat své myšlenky a potřeby s Podporou faremního managementu společnosti Lely, která pomůže nastavit manažerský program právě podle potřeb a možností každé farmy.

 

Zatímco krátký interval s nízkým nádojem dokážeme řešit celkem jednoduše, u dlouhého intervalu s vysokým nádojem je to poněkud komplikovanější, ale na to se zaměříme ve třetí části.