Datum zveřejnění: 28.04.2020
INSPIRATIVNÍ KONFERENCE S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ VÝZNAMNÝCH ŘEČNÍKŮ

 

JAKÁ JE BUDOUCNOST AUTOMATIZACE V PRVOVÝROBĚ MLÉKA?

Ve dnech 7. a 14. května 2020 se uskutečnila první virtuální konference o automatizaci v prvovýrobě mléka. Původně měla být v Uhelném mlýnu nedaleko Prahy, ale vzhledem k současné situaci se vše muselo změnit. Během jediného měsíce organizátoři připravili dvoudenní inspirativní konferenci s řadou českých, ale především zahraničních řečníků. Připravili jsme pro vás krátké shrnutí některých přednášek. Na závěr obou dní byla online diskuze se všemi řečníky nad otázkami od diváků.

 

Celou konferenci zahájil Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu se svojí přenáškou na téma „Význam produkce mléka v českém zemědělství a potenciál pro automatizace a robotizaci“. Martin Pýcha tvrdí, že je automatizace a robotizace pro budoucnost zemědělství velmi důležité. Od roku 1989 jsme zaznamenali v České republice významný pokles stavu dojnic, nyní se pohybujeme někde na úrovni 360 tisíc kusů dojnic. Mezi pozitivní například patří to, že se zvýšila dojivost a nyní patříme ke světové špičce. České mlékárny nyní nakupují zhruba 2,5 miliardu mléka ročně a 0,5 mld. jde na export a zpracovává se v zahraničních mlékárnách. Ukazuje to na to, že čeští zemědělci jsou velmi šikovní, ale na druhou stranu to také dává negativa.

Mléko je nyní hlavní a nejdůležitější komoditou v České republice, tvoří v objemu tržeb 29 %. Bohužel čeští zemědělci prodávají za ceny nesrovnatelné s EU, pokud bychom prodávali za ceny evropské, tak by do českého zemědělství, jenom v těch hlavních komoditách, přišlo každý rok 10 mld. Kč navíc, což je témě dvojnásobek národních dotací, což by ještě více ovlivnili českou ekonomiku v zemědělství.

Do automatizace a robotizace svých podniků investovalo v posledních 10 letec již 59 %. Z toho72 % investovalo kvůli zefektivnění provozu, hned 20 % ale také kvůli nedostatku pracovních sil. Nedostatkové profese v zemědělství - 79 % chovatelé a ošetřovatelé zvířat a to nepřímo ukazuje, že abychom byli schopni nahradit pracovní sílu, je potřeba zainvestovat do robotizace provozu.

 

Gijs Scholman, vicepresident společnosti Lely.

„Skvělé farmaření je naší volbou, co tím myslíme? Každý farmář má své strategické cíle a my se je snažíme naplnit. Svět se mění každý den, a změny nastávají čím dál tím rychleji. Mění se čím dál tím rychleji. Musíme uživit populaci světa způsobem, který je příjemný a který je především udržitelný. Když se díváme do budoucnost, vize Lely spočítá v představě, že musíme pracovat na udržitelném, rentabilním a především radostném zemědělství každý den.  Kráva stojí ve středu našeho snažení, máme volný pohyb, v každém okamžiku dne má kráva vlastní rozhodnutí, zda se chce jít napít, nažrat, jít se podojit. Naší filozofií je, aby kráva byla sama tebou, aby byla krávou, aby se ona sama rozhodla, co chce dělat, aby byla spokojená a nebyla stresovaná.

Jsme rodinná firma v roce 1948 založená a jsme již druhá generace. Dnes je roční obrat více než 600 milionů Euro, máme více než 1500 pracovníků po celém světě a do výzkumu a vývoje investujeme zhruba 6 % našeho obratu. Jsme držiteli více 1600 platných patentů. Celá naše oblast výzkumu a vývoje se lokalizuje do 4 míst po světě, včetně jednoho v Praze. Své produkty prodáváme na více než 45 světových trzích.

Dairy XL je každá farma, která má více než 500 krav ve stádě. Když jsme instalovali již 100. farmu s Dairy XL, v roce 2017 jsme poprvé sezvali naše zákazníky z celého světa a vytvořili jsme komunitu Red Cow Community. Snažíme se jim pomoci, co je trápí, co potřebují a s každým se snažíme být co nejblíže.

Je samozřejmě důležité chápat, že Lely je globální firma, ale nabízíme lokální řešení, které vyhovuje místním farmám, proto máme svá Lely Centra. Cílíme na dlouhodobé vztahy a jedním z našich partnerů je společnost AGRO-partner, která je výhradním importérem do České a Slovenské republiky. Po světě máme více než 200 Lely center. Celá globální síť Lely center je propojena a navzájem si pomáhají a vyměňují si své znalosti, poznatky a zkušenosti.

Jaká je budoucnost automatizace v prvovýrobě mléka?  Úkoly, které stojí před velkými farmami po celém světě. První je nábor a udržení si kvalitních lidí, kteří by pracovali na velkých farmách. Nejde o kvantitu, ale o kvalitu lidí.  Pracovní síla je stále nákladnější. Druhým je valorizace mléka. Třetím úkolem je legislativa a regulace, stále jsou přísnější požadavky, které musí velké farmy splnit. Další bod je hospodaření s kejdou a se živinami a se všemi minerály, které potřebujeme na farmě, jde tedy o efektivní a správné kejdové hospodaření. Poslední bod je to, aby byla velká farma dobře chápána ve společnosti, ve svém okolí.

My musíme pracovat tak, abychom se starali správně o krávy, musíme se správně starat o své lidi, ale také o životní prostředí. Hospodaření musí být trvale udržitelné. Udržitelnost, profitabilita a radost z hospodaření.

Naše představa plně robotizovaná farma v roce 2025, jak tedy vypadá naše vize, když jsem zmínil robotizaci, mám na mysli velké farmy, on je rozdíl, zda máte 500 krav, 1000 nebo 2500 krav. Vše se točí kolem krávy, náš způsob řízení je stejný, pro nás je důležitá kráva, ze stáda dostane farmář optimum, může ze svého zorného pole vyhodit ty, které jsou v pořádku a zaměřit se pouze na ty, které potřebují jeho pomoc. Je to pomocí T4C in Herd. Nezáleží, zda mluvíme o krmení, zdraví atd. Všechny informace se seběhnou v jednom manažerském programu a program jim nabídne ideální řešení a robotické produkty zase jiné rozhodnutí přijaté farmářem realizovat. Na velkých farmách tento systém je stále častěji využívají. Dnes ještě čas od času musí člověk dojít k robotu, ale v budoucnosti budou roboty sami sobě zařizovat preventivní údržbu. Také 3D tisk na výrobu náhradních dílů bude tisknout přímo na místě a v čase, kdy ho potřebujete. To bude obrovský pokrok dopředu, zatím na těchto zařízeních pracujeme.

Jak pracovat s kejdou? Například pro hnojení, musíme zahájit cirkularitu zpracování kejdy, nemůžeme znečišťovat životní prostředí a zároveň využijeme potenciálu, který je v kejdě. Také budeme mít trend, že se mléko zpracuje přímo na farmě, bude buď využíváno dále, nebo prodáváno na farmě, jako lokální komodita. Na tomto projektu také pracujeme.“

 

Karel Bednář, předseda Zemědělského družstva Pluhův Žďár

Jedna z farem Dairy XL v České republice, dojí na 8 dojicích robotech, do budoucna chtějí kompletně robotizovat svoji druhou stáj a vyměnit stáj s konvenčním dojením. Poprvé, když se setkal s myšlenkou robotického dojení, tak se upřímně zasmál. Dnes je zastáncem robotického dojení a jeho heslo je: ticho léčí, ticho dojí.

„Tenkrát jsem si to vůbec nedovedl představit a dnes to bude více 15 let. Hlavním motivem bylo mít moderní zemědělství, omezit pracovní sílu, zefektivnit farmu a my jsme přesvědčeni, že to byl správný směr a jsem rád, že jsem do toho tenkrát šel. Očekávání byla zcela naplněna, chtěli jsme zefektivnit výrobu a zvýšit dojivost. Postupně jsme se učili a dnes vše máme vyladěné. Zvýšili jsme produktivitu na jednotlivých robotech a co je pro mě hodně důležité, zvýšili jsme welfare zvířat. Odstranili jsme lidi ve stáji, kráva není stresovaná a má svůj klid. Víme, že do robotů nesmíme nacpat hodně zvířat, 70 nebo 80 zvířat, ale to tak není. Dneska víme, že je lepší mít o jedno zvíře na robota méně než více. Je důležité správně s robotem pracovat. U nás je v průměru 60 krav na jednoho robota.

Jaké na začátku byly největší překážky z pohledu lidí? Všechno je o lidech, je to o myšlení, je potřeba se s ní naučit pracovat, naučit se pracovat se softwarem. Všechny informace o kravách se nyní sbírají softwarem, není to jako dříve, že nad krávou byla cedulka s údaji o ní. Kráva má volný pohyb, není přivázaná na jednom místě. Je to tedy o změně myšlení i lidí.

Na začátku byla trochu obava s brakací se somatikou. Nárůst té brakace nebyl nijak naštěstí velký, byl původně kolem 5 %. Nyní už máme minimální. Co se týká genetiky, byli jsme zvyklí na skvělá čísla, a i když jsme se toho báli a všeobecný trend je říkat, že na robotech je somatika horší, tak není to tak, my máme dokonce somatiku nyní lepší, výrazně lepší. Je to ale o celkovém zdraví stáda, není to jen, jak robot dojí. U robota je potřeba říct, že dojí po čtvrtích a to je velká výhoda dojicích robotů.

Už je dnes archaická přestává o tom, že roboty jsou jen pro malé farmy, to není pravda. V čase se to zcela změnilo, počet robotů je neomezený, je to jen o nastavení konfigurace a touto otázkou bych se vůbec nezajímal.

Dilema svobodný versus řízený pohyb. Někdo zastává myšlenku, že ve stáji se nemá dojit, ale nevidím, jediný důvod proč bychom celé stádo měli prohánět přes jednu branku někam jinam dojit. Já jsem příznivcem volného pohybu a nevidím jedinou výhodu v řízeném pohybu. U robota to není vůbec nutný, kráva si sama řekne, co chce dělat. Na druhé hale máme klasickou dojírnu, ale chceme ji také přestavět na robotické dojení s volným pohybem. Proč to dneska nemáme, tak to záleží na celkovém stavu v zemědělství, nemůžeme mít všechno nej, museli jsme investovat do jiných činností v podniku, ale určitě chceme do budoucna do celkové robotizace farmy investovat.“

 

Jan Hulsen, zakladatel Vetvice a CowSignals

„Prezentuji principy stavby stájí určené především pro robotické dojení. Čtyři základní kameny při designování kravína, kráva je vaše nejdůležitější aktivum, je to ten aspekt, který předurčuje váš úspěch či neúspěch. Průměrná farma má životnost zhruba 20 let. Napřed si vysníte svoji stáj, vše co byste chtěli mít, od toho se bude vyvíjet optimální stáj, protože buď na vše nemáte finance, nebo je to nerealizovatelné. Od ní se pak odvíjí realizovatelná stáj, tedy to co se nakonec realizuje. Když máte robotické dojení, je potřeba, aby kráva byla zdravá a nestresovaná a to každý den. Kráva musí snadno dojít do dojicího robotu a třetí je potom krmivo. Když mluvíme o krmivu, kráva žere zhruba 10 až 12 denně a to ji musíte umožnit, tolikrát zhruba dojde i napaječce a také k robotu. Kráva, která čeká, je kráva která ztrácí čas a to není žádoucí, proto je důležité správný design stáje. Čekající kráva nic nedělá, ani neodpočívá, nežere, nepije. Čekající kráva to jsou menší zisky.

Když porovnáme řízený a svobodný pohyb krav, v literatuře najdete tvrzení, že řízený pohyb má své výhody. Ale my jsme v naší vědecké práci našli velice málo důkazů, respektive faktů, která by toto tvrzení podporovala. Já osobně nevidím v řízeném pohybu krav mnoho výhod, mám-li být upřímný. Na druhé straně součástí péče o krávy, součástí této hry je také nutnost někdy krávy shromáždit na určitém místě, a to musíte při navrhování své stáje zařídit tak, aby to bylo jednoduché a efektivní. Aby to byla pro obsluhu, pro ošetřovatele stáje práce, kterou snadno zvládnou.“

 

Stieneke Ijdema, majitelka dánské farmy, konzulka Cow Signals, Lean managementu

„Dobře nasměrovaná produkce je velmi důležitá, je potřeba zaujetí pro dílo, musí to být týmová práce, nesmí hrát každý sám za sebe, identifikovat hodnoty, naopak eliminovat mrhání na farmě. Musí to být kultura ne já, ale my. Musíme pracovat společně. Hodnota je to co chce zákazník a u nás to znamená kvalitní mléko. Pokud se podíváme na procesy důkladně, zjistíme, že to není zcela efektivní. Farmář může zjistit, že má hodně dojnic, které nemůže zvládnout, má hodně nebo málo krmiva, nemá dostatečné zařízení nebo naopak zbytečně přehodnocené. Nevhodná kapacita dojírny atd. Je toho spousta, co všechno ovlivňuje efektivitu farmy. Kupujte jenom to, co potřebujete.

Nemůžete dělat všechno tak, jak jste zvyklý a dosud se to tak dělalo, ale musíte myslet na budoucnost a hlavně efektivitu. „

 

Mezi přednášejícími byl také Jiří Kopáček, předseda Českomoravského mlékárenského svazu, Sabrina Volo, hlavní zootechnička na Dairy XL v severní Itálii, Karol Polaszek, hlavní zootechnik v největším státním zemědělském podniku v Polsku, Petr Štrébl, expert faremního managementu, Coert van Lenteren, ředitel divize Dairy XL společnosti Lely.

Velmi zajímavé byly dotazy, které na závěr každého dne proběhly. Celý program byl zakončen společnou diskuzí lidí z praxe, Karel Bednář, Stieneke Ijdema, Karol Polaszek a Sabrina Volo odpovídali na otázky a diváci si mohli porovnat, jak to na jaké farmě funguje. Například jaké procento krav je nepřizpůsobivých robotickému dojení u vás na farmě? Jaké máte na robotech procento tržnosti mléka? Kolik mléka robot vyřadí z dodávky? Jak důležité je praktické školení pro obsluhu? Jakým způsobem probíhalo vzdělávání obsluhy u vás na farmě? Kde a jak léčíte a zasušujete krávy?  Jak se změnila ekonomika farmy po přechodu na robotizovanou stáj a co jí nejvíce ovlivňuje?

Přednášek bylo v rámci obou dvou dní ještě mnohem více, pokud máte zájem o kompletní zhlédnutí všech přednášek, můžete se dodatečně registrovat na webu www.velkefarmy.cz, případně se ozvat na obchodní zástupce společnosti AGRO-partner Soběslav (www.agropartner.cz).

Pokud budete mít zájem se podívat na první robotizovanou farmu v Domašově (ZD Devět Křížů), proběhne zde první týden v září Den otevřených dveří. Prohlédnout si můžete plně robotickou stáj s použitím prefabrikace pro 267 dojnic, 4 dojicí roboty Astronaut A5, automatický systém krmení Lely Vector a vysavač kejdy Lely Discovery Collector.