Datum zveřejnění: 13.02.2017
"Neumím si představit, že někdo nemá možnost teplotu kontrolovat. Pomocí této informace detekuji krávy se zdravotními problémy mnohem dříve.“...

Představení farmáře Klingemanna

Sven Klingemann a jeho rodina vlastní farmu v německém Schneerenu - Neustadtu. Na farmě chovají 145 holštýnsko-fríských dojnic (včetně suchostojných krav). Od prosince 2010 dojí pomocí dvou dojicích automatů Lely Astronaut. Dvěma hlavními důvody pro automatizované dojení byly menší prostorová náročnost dojícího zařízení a úspora práce. V současné době pracují Sven a jeho otec na farmě na plný úvazek, Svenova manželka a matka na poloviční a ještě pomáhají dva brigádníci.

Představení farmáře Wirthse

Farma Andrease Wirthse se nachází v německém Engelskirchenu. V roce 2011 začal s automatizovaným dojením a díky tomu má více času na svou rodinu. V současné době chová 110 červených a černých holštýnsko-fríských dojnic. Andreas pracuje na farmě na plný úvazek společně s jedním zaměstnancem. Všechny krávy se telí od srpna do prosince a tak v létě může převzít péči o farmu zaměstnanec, zatímco si Andreas užívá rodinnou dovolenou.

Využití teploty mléka z dojicích automatů při řízení farmy

Ve své každodenní práci využívají Andreas a Sven údaj o teplotě mléka ke zjištění rizikových krav. Sven vizuálně kontroluje krávu, pokud teplota dosahuje nebo překračuje 400C a 39.50C u krav na začátku laktace. U nemocných zvířat pak sleduje i historii údajů o teplotě. Andreas využívá hranici 39.50C pro celé stádo. Oba farmáři se shodují, že než provedou samotné ošetření krávy, zkontrolují kromě teploty mléka také hmotnost zvířete, denní nádoj a odchylku od průměrného denního nádoje.

Informace o teplotě mléka je integrována do zpráv v programu Lely T4C. V případě krav s upozorněním na mastitidu kontroluje Sven teplotu mléka dvakrát denně. „Krávy s mastitidou sice nejsou díky údaji o teplotě mléka nalezeny dříve, ale je to další dílek skládačky k pochopení, co se s krávou právě děje.“ říká Sven.

U ketózy a acidózy je to přesně naopak. Sven kontroluje teplotu mléka a kombinuje ji s dalšími údaji (odchylka od průměrného denního nádoje, konduktivita a barva mléka) k vyhodnocení, zda kráva vyžaduje vizuální kontrolu. Sven prohlašuje:„ Krevní testy potvrdí, zda má dojnice acidózu nebo ketózu. My však najdeme nemocná zvířata dříve, pokud využíváme teplotu mléka.“

V případě upozornění na zdraví vemene kontroluje Andreas vždy v programu Lely T4C ještě teplotu mléka, aby si potvrdil, zda se skutečně jedná o mastitidu nebo ne. „Využíváním teploty mléka najdu více krav s mastitidou, protože obecně zaznamenám nejprve nárůst teploty a o dojení později má kráva také upozornění na zdraví vemene.“ V případě ketózy a acidózy využívá Andreas více než teplotu mléka údaj o odchylce v hmotnosti zvířete. „Po otelení může být teplota mléka nízká, ale přesto jí pečlivě monitoruji,“ říká Andreas. „Především v případě zadrženého lůžka sleduji vývoj teploty mléka zhruba dva týdny.“

Jak informace o teplotě mléka šetří náklady

„Každodenním využíváním údaje o teplotě mléka neušetřím veterinární výdaje,“ říká Sven, „ale dobře rozmyšlenou prací ano.“ „Než jsme začali dojit pomocí robotů, byla prvních 20 dní po porodu každé krávě měřena tělesná teplota. Dnes za nás dělají tuto práci každý den automaty a šetří tak náš čas.“

Také Andreas zaznamenal, že údaj o teplotě mléka šetří na jeho farmě náklady. „Díky automatu odhalím krávu vyžadující ošetření dříve, než se zdravotní problém projeví například poklesem mléčné produkce. Čím dříve takové zvíře odhalím, tím větší užitek ze sledování teploty mléka mám.“

Jak se z toho poučit

Pro Svena je podle jeho slov využívání teploty mléka velice užitečné. „Opravdu se mi tato funkce líbí a využívám teplotu mléka v kombinaci s dalšími parametry. Kdybych nemohl mít údaj o teplotě k dispozici, opravdu by mi scházel.“ Andreas to potvrzuje: „Mohu pouze doporučit využívání údaje o teplotě mléka. Neumím si představit, že někdo nemá možnost teplotu kontrolovat. Pomocí této informace detekuji krávy se zdravotními problémy mnohem dříve.“

Na otázku kdy se údaj o teplotě mléka nedá dobře použít, odpověděli oba farmáři shodně. „Během zimy se s teplotou mléka pracuje velmi dobře, ale přes léto je teplota zvýšená u více krav a proto se s takovou informací pracuje složitěji. Dále je situace hůře vyhodnotitelná u krav s denním nádojem nižším než 10 kg.“

Tým rodinné firmy AGRO-partner ze Soběslavi

Publikace ke stažení:  02/2017 Náš chov: Roboty - Jak informace o teplotě mléka šetří náklady

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace