Datum zveřejnění: 15.02.2019
V únorovém čísle časopisu Farmář vyšel článek "I mikroklima ve stáji ovlivňuje robotizované dojení"

 

První automatizovaný dojící systém (automatic milking system - AMS) byl zaveden na farmu v roce 1992, a to v Nizozemsku. V rozpětí několika desetiletí se tento systém rozšířil na mnoho dalších mléčných farem, a to nejen v Nizozemsku. Původně měl být tento systém určen pouze pro malé farmy (50 - 150 dojnic), avšak vzhledem k technologickému pokroku a zvyšujícím se zkušenostem s managementem dojených stáj je v současné době AMS zaváděn i na mléčné farmy s více než 500 dojnicemi.

 

Jako dvě hlavní výhody AMS jsou uváděny snížení pracovního zatížení personálu farmy a možnost dojení více než dvakrát denně bez vícenákladů na práci. Je nutné zdůraznit, že AMS nezahrnuje pouze vlastní robotizované dojení, ale představuje kompletně nový management na mléčných farmách.

Posledních několik let je chov dojnic v chovatelsky vyspělých zemích stále více poznamenáván nástupem zdokonalených dojicích robotů. Jejich modernizované varianty naznačují, že základní odlišnost dojicího robotu od technicky vyspělého provedení dojírny je ve spolehlivě vyřešeném nasazování strukových násadců a v jedno- nebo víceboxovém provedení robotu, které je součástí produkční stáje bez nároku na zvláštní budovu či místnost - dojírnu.

 

Výhody robotizace

Nicméně robotizované dojení v současném pojetí neznamená pouze vyšší stupeň automatizace dojení, ale umožňuje zcela nový způsob optimalizace managementu stáda a celé mléčné farmy. Hlavní odlišnosti spočívají zejména v různých řešeních organizace stáda, například volný pohyb dojnic s dobrovolnou návštěvou dojicícho robotu nebo řízený pohyb stáda s individuálním přístupem k jednoboxovým, případně víceboxovým robotům.

Různé systémy řízení pohybu slouží především k pravidelným návštěvám dojicí techniky, nicméně musí respektovat i další potřeby dojnic, tj. krmení, napájení a odpočinek. U dojnic musí být tyto jejich potřeby zcela naplněny, což je využíváno k řízení pohybu zvířat ve stáji s AMS. K tomu slouží rozdílné systémy branek (jednosměrné, výběrové), které dělí stáj na různé části. Pohyb dojnic je tak kontrolován. Jenodsměrné branky umožňují pohyb dojnic stájí pouze jednosměrně. Výběrové branky jsou naprogramovány tak, aby rozhodly, zda bude povoleno dojení či nikoliv a následně přesměřují dojnice buď do dojicí techniky, nebo do jiné části stáje. Vstup do dojicí techniky je založen na kritériích stanovených chovatelem (zpravidla zvolený interval dojení a úspěšnost předchozího dojení - pokud předchozí dojení nebylo z nějakého důvodu dokončeno, je povolen nový přístup).

 

Návštěvnost boxu

Aby byla zajištěna rentabilita chovu v AMS, je nutné zajistit vysokou míru návštěvnosti boxu. Existuje tedy potřeba určitého "zvířecího toku", tzn. rovnoměrná cirkulace dojnic po stáji. Každá dojnice musí být schopna podojit se nejméně 2x - 3x denně. Tomu by měl odpovídat i počet dojicích jednotek na počet dojnic, nesmí docházet ke snížení průchodnosti dojicího boxu a nadměrné kumulaci krav čekající na dojení.

Nicméně existují faktory, které mohou návštěvnost boxů snížit. Mezi ty, které se možná ani chovatel neuvědomuje, patří mikroklimatické podmínky ve stáji. Ty mohou zejména v letním období narušovat úspěšnost procesu robotizovaného dojení.

Již mnohokrát bylo zdůrazněno, že dojnice v letním období trpí tepelným stresem. Organizmus těchto dojnic produkuje obrovské množství tepla vzhledem k velmi intenzivnímu metabolismu, který souvisí právě s jejich mléčnou užitkovostí. Obecně je v povědomí hranice tepelného stresu 25°C, nicméně pro vysokoužitkové dojnice se hranice posouvá na 21°C. Intolerance vůči teplu také stoupá s každou další laktací. Organismus dojnice se nadměrnému působení tepla samozřejmě brání. Dojnice má zvýšenou rektální teplotu, zvýšenou frekvenci dechu, přítomno je slinění a pocení. U zvířat lze pozorovat snížení pohybové aktivity, prodlužování doby ležení, vyhledávání stínu a chladu, shlukování, nefyziologické ležení, zaléhávání na mokrých chodbách, apatičnost a také nízký příjem krmiva a zvýšený příjem vody. V konečném důsledku se tyto obranné reakce odrazí na snížení mléčné užitkovosti, ale i na dalších ukazatelích dojení v AMS, včetně návštěvnosti dojicích robotů.

 

Výsledky výzkumu

Tato fakta dokumentuje tabulka s vybranými parametry, která je výsledkem kontunuálního tříletého měření a analyzování vlivu teploty vzduchu na dojení v AMS.

Z tabulky je patrné, že se v závislosti na ročním období mění počet dojení v robotu. Návštěvnost robota je prakticky shodná na podzim a v zimě, zatímco významně stoupá v jarních měsících a naopak se významně snižuej v létě. Nižší letní návštěvnost robota souvisí s vlivem teploty vzduchu, neboť v letních měsících se projeví důsledky působení vysokých teplot vzduchu na organismu dojnic, které se projevuje i již zmíněnou sníženou pohybovou aktivitou. Tento nižší počet dojení má za následek, jak je z tabulky zřejmé, delší dobu dojení a vyšší nádoj na jedno dojení. Avšak důsledky tepelného stresu z letního období se v oblasti mléčné uživotkovosti projeví až v následném období. Detailně potom byla tato situace analyzována na jedné ze sledovaných farem, kterou dokumentuje graf. Z něj je patrné, že k výraznému poklesu užitkovosti došlo až v srpnu a září, kdy už sice teplotu vzduchu zpravidla nedosahovaly extrémních hodnot, nicméně tepelný stres se teprve naplno projevil významným snížením užitkovosti.

Je tedy více než žádoucí, aby chovatelé věnovali pozornost mikroklimatickým parametrům ve stájích, byli připraveni na nástup vysokých teplot vzduchu a včas začali omezovat jejich negativní dopad na chované dojnice.

 

Zdroj: Farmář 02/2019, Farmář speciál, autoři článku: Doc. Ing. Ivana Knížková CSc., Doc. Ing. Petr Kunc, Ph.D., výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves. Článek vznikl za podpory Ministerstve zemědělství, instutucionální podpora MZ E-RO0719. 

 

Originál foto a tabulky najdete v časopise Farmář (viz výše).