Začátky byly podle zootechnika obtížné, ale výsledný efekt předčil jeho očekávání. Během půl roku od zavedení robotiky krávy zareagovaly zvýšením užitkovosti o 800 l mléka. Poznamenal však, že ne všechny krávy se přizpůsobily hned, několik kusů musel převést na jinou farmu. Dnes už by klasickou dojírnu nechtěl. Hlavním důvodem zavedení robotického dojení na farmě byla pracovní náročnost a zdraví vemene krávy. Podle zootechnika to umožňuje mít kontrolu nad stavem každé dojnice, která je navíc více svobodná. Do robotického dojení Karol Polaszek spolu s kolegy vkládal velké naděje a nesouhlasí s tvrzením, že je vhodné pouze pro malé farmy. „Robot je vhodný pro každou farmu, ale otázka zní, co od něj chovatel očekává. Chovatel musí být připraven, že se změní systém a bude věnovat mnohem méně času fyzické práci. Vše závisí na tom, jaké parametry nás zajímají a jakého výsledku chceme dosáhnout. Technologie od Lely jsou jednoduché a poskytují informace, které potřebujeme a díky tomu reagujeme na aktuální problémy, které musíme hlídat,“ uvedl Karol Polaszek. Sami totiž museli bojovat s nedostatkem pracovní síly, což nakonec vyřešili právě roboti. Snížily se také veterinární náklady. Nejrychleji si na roboty prý zvykly krávy, lidé byli skeptičtí. Během tří měsíců se ale vedení farmy podařilo díky školením změnit mentalitu lidí. Když přecházeli na roboty, bylo PSB vysoké, po dvou měsících však kleslo o 60 %. Vlastní očistění vemene při dojení způsobilo, že PSB po dvou měsících kleslo. První etapa prý byla děsivá, ale pak se vše zklidnilo. Největším problémem pro krávy byla změna systému dojení, ze začátku reagovaly stresově.

 

Zkušenosti z tuzemska

O zkušenostech s roboty Lely se podělil i Karel Bednář, předseda představenstva ZD Pluhův Žďár, který provozuje osm dojicích robotů. Podnik se zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Chová 920 dojnic. Jako jedni z prvních v Česku v roce 2006 představili robotickou stáj s dojicími roboty Lely Astronaut. Hospodaří na 2310 ha zemědělské půdy. Do budoucna chtějí investovat do robotizace staré stáje s dojírnou a vyměnit stávající roboty za novější modely Astronaut A5.

 

Jak sám Karel Bednář uvedl, ze začátku robotickému dojení nevěřil. Jeho hlavním motivem ale bylo mít moderní zemědělskou farmu s robotickým dojením, omezit pracovní sílu a mít maximálně efektivní produkci mléka. Zároveň chtěl zvýšit produkci mléka a nerušit zvířata lidmi.

 

Jako první na robotické dojení musel připravit zvířata a následně najít správné procesy, jak se zvířaty v robotech pracovat. Při tom mu pomáhal dodavatel technologie Lely. Po nějaké době se na farmě naučili s roboty pracovat a nyní ví, že se nesmí do robotů vměstnat velké množství zvířat. Podle něj je robot schopen provést až 190 dojení za 24 hodin. Důležité je se naučit dobře pracovat s robotem, vyhodnocovat data a zamezit neefektivním návštěvám krav. Nárůst brakace při přechodu na robotické dojení nebyl podle Bednáře dramatický, navýšila se mezi 5 % až 7 %. Zemědělec by se prý neměl obávat ani vysokého PSB. Taktéž je zastáncem volného pohybu krav: „Do dojicího robota krávy chodí podle vlastní potřeby na rozdíl od řízeného pohybu, kde jsou atakovány člověkem. Není důvod, aby byl pohyb řízen, pokud jsou zvířata zdravá,“ poznamenal.

 

Do budoucna chtějí zvyšovat produkci mléka, v současnosti dodávají 22 000 l. Nyní mají dojírnu a robotickou stáj, v budoucnu chtějí kompletní robotické zázemí, a ještě více eliminovat pohyb člověka ve stáji. Od Lely ještě využívají například automatická drbadla a přihrnovač krmiva. „Zmapujte si trh, aby byl koncept farmy funkční, robota správně nakonfigurujte, zjistěte si zkušenosti jiných uživatelů, jak dobře krávy dojí, implementujte automatické funkce zjišťování říje, kvality mléka, přežvykování tak, abyste maximálně využily technologie a měli přehled o kravách,“ vzkázal na závěr rozhovoru pan Bednář potenciálním zájemcům o robotické dojení.

 

Jak by měla vypadat robotická farma

O stavbě stájí pro dojný skot a o nejčastějších chybách při projektování hovořil Jan Hulsen z nizozemské společnosti Cow Signals, která poskytuje profesionální celosvětové poradenství v chovu skotu. Jan Hulsen při projektování stájí vždy vychází ze čtyř pilířů – pohodlí krávy, efektivnost pracovní síly, flexibilita konstrukce, nízká nákladovost a jednoduchost. Při projektování je prý si zapotřebí představit ideální stáj, pak z ní slevit, protože ne vždy jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky, následně přejít ke konstrukci a návrhu optimální stáje. Pak přijdou další úpravy a skončíte u dostupné stáje přesně do vašich podmínek. Při projektování se podle Hulsena musí počítat i s tím, že se farma bude v budoucnu rozšiřovat či modernizovat.

 

Při dojení pomocí robotu je podle Hulsena potřeba brát v úvahu tři aspekty – kráva musí být zdravá a nestresovaná, zajistit snadnou docházku krávy k robotu (musí být ve stáji přehled, vhodný povrch podlahy atd.) a krmivo (kráva spontánně dojde až dvanáctkrát za den ke krmivu, vodě a dojení – to se jí musí umožnit). Kráva, která čeká, ztrácí čas, je nežádoucí, protože nedělá nic produktivního. Chovatel by měl přemýšlet při konstrukci stáje také o šířce chodníku a jeho směru, brát v úvahu rozměry zvířat a neumisťovat k nim překážky. Dále je potřeba zajistit, aby krávy mohly žrát ve stejný okamžik – to zaručí vysokou produkci mléka, a také odpočinek, protože krávy potřebují pohodlné místo na odpočívání (odpočívají 12 až 14 hodin denně). Čím pohodlnější volné stání je, tím méně podle Hulsena potřebují podestýlky krávy se speciálními potřebami. Vrchní vrstva podestýlky však musí být vždy suchá. Nezapomínat by se nemělo ani na přísun čerstvého vzduchu pro zajištění dýchání a ochlazování krav. Krávy nesmí být vystaveny teplotnímu stresu, takže je ventilace velmi důležitá. Vyšší produkce mléka také znamená vyšší produkci tepla, a pokud budou krávy ve stresu, nebudou chtít chodit k dojicímu robotu. I zdraví paznehtů je předpokladem úspěšného robotického dojení – mělo by se myslet na koupele paznehtů a na bez stresový prostor pro oslabené krávy v období po porodu. AŽ 80 % práce, které musí chovatel ve stáji provést, je věnováno kravám se zvláštními potřebami, a to je při projektování nutné brát v úvahu.